Jak na „pštrosa“?

13. 1. 202213. 1. 2022 Luboš Zimniok 2 komentáře

Hrajete-li bílými figurami v prvním tahu 1.e4, jistě pro to máte své důvody. Možná tak hrajete „odmalička“ a nikdy se vám nechtělo učit se jiná zahájení, možná zahájení královským pěšcem považujete za nejlepší ze všech. Ale mnoho lidí hraje 1.e4 hlavně z toho důvodu, že hra má většinou rychlejší spád.

Po 1.e4 si však mohou na své přijít i „potahovači“ a „sušiči“ , to je výhoda bílých figur. Pokud mezi ně nepatříte a dáváte přednost živější figurové hře, pak pro vás může být nezáživné dobývat pozice Philidorovy obrany.
Donedávna ve většině knih tuto obranu odbývali několika slovy jako méněcennou a obvykle i s ukázkou Légalova matu , který měl být k vidění v partii Légal – Saint Brie (Paříž 1750). Légalův mat se v oné partii skutečně objevil, ale hrálo se úplně jinak a hodně nekorektně (viz varianta v partii) .

Kdysi jsem sám pro sebe Philidorovu obranu přejmenoval na „Pštrosí obranu„, protože se mi zdálo, že černý „strká hlavu do písku“ a vyhýbá se otevřenému střetu .
Dnes, kdy jsem už o nějakou tu stovku let starší, bych na názvu „Pštrosí obrana“ nic neměnil, jen bych jej zdůvodnil jinak.

„Média“ nám lhala už před dvěma tisíci lety .
Starořímský cestovatel Plinius starší, který kdesi v dálce na obzoru viděl na africkém kontinentu pštrosa ďobajícího oblázky kvůli trávení nebo vyhrabávajícího nějakého hlodavce či ještěrku, si zřejmě neuvědomil, že tento obrovský pták nemá důvod strkat hlavu do písku, protože se při své výšce cca 2.5 metru nemusí bát ani lva, buď mu uteče nebo mu nakope (nakopáním není myšleno čechrání písku zobákem ).
Podobná „nehoda“ může potkat i „bílého lva“, když si neuvědomí, že pštrosí kopnutí může být smrtelné.
Prostě Philidorova obrana je velmi pevné zahájení, v němž bílý nemůže hrát cokoli a čekat, že se černá pozice rozpadne.

Jak tedy vyzrát na pštrosa?
Při normálním pořadí tahů 1.e4 e5 2.Jf3 d6 je nejběžnějším pokračováním tah 3.d4, po němž nemá černý zrovna lehký život. Za bílého se dá hrát ve 3.tahu třeba i 3.Sc4, vůbec tah d4 nehrát a vyhnout se tak následujícím variantám. Ani pak nemá bílý žádné problémy a černý musí bojovat o vyrovnání.
Dobře hratelná, a bílému často i nebezpečná, je ve Philidorově obraně Hanhamova varianta, která se v posledním desetiletí hraje poměrně často a k níž se dostaneme později.

Na to může hrát černý buď 3. …exd4 nebo může zkusit Nimcovičův tah 3. … Jf6. Pokus přejít při tomto pořadí tahů do Hanhamovy varianty tahem 3. … Jd7 je přinejmenším riskantní. Možný, ale špatný, je i tah 3. … f5.

Začněme nejhorší možností černého, tahem 3. … f5.

Černý může ve třetím tahu zkusit původní Philidorův gambit (1.e4 e5 2.Jf3 d6) 3. … f5. Prozradím předem, že to není moc dobré pokračování . Oslabení bodu f7, slabý černý král a zaostalost ve vývinu-to asi tak vše, co kromě několika taktických hrozbiček, černý v této variantě může dostat. Ale většinou dostane „po čuni“ .

Další možnosti černého už jsou celkem dobře hratelné.

Po (1.e4 e5 2.Jf3 d6) 3. … exd4 nemá černý za vzdání se centra prakticky nic. Bílý získá převahu v centru a často i prostorovou převahu jak po 4.Jxd4, tak i po 4.Dxd4.
Pozice černého je dostatečně pevná, ale trochu pasivní.
Například:

Ani po tahu (1.e4 e5 2.Jf3 d6) 3. … Jf6 černému pšenka nepokvete. Tahem 4.Jc3 by sice hra přešla po dalším 4. … Jbd7 do Hanhamovy varianty, ale bílý má lepší možnost: 4.dxe5.

Tah (1.e4 e5 2.Jf3 d6) 3. … Jd7 také bývá občas k vidění.
Jeho myšlenkou je přechod do Hanhamovy obrany po 4.Jc3 Jf6. Jenže bílý to nemusí dovolit. Kromě toho, že má k dispozici tah 4.c4 s přechodem do indických pozic, v nichž má černý hodně těžkou hru, může hrát i „otevřeně“ 4.Sc4.
Na první pohled normální tah je ve skutečnosti trochu záludný. Je totiž zaměřen právě proti přechodu do Hanhamovy obrany, protože po 4.Sc4 nelze přejít do „Hanhama“ ani po 4. … Jgf6, ani po 4. … Se7 díky známým taktickým úderům, jimiž bílý disponuje (viz níže).
Černý tak na tah 4.Sc4 může nejlépe může reagovat výměnou 4. … exd4 s přechodem do varianty 3. … exd4, ale zde už nemá k dispozici tah Jc6, nebo zahraje 4. … c6 a spokojí se ztrátou dvojice střelců a pasivnější pozicí.

Dostali jsme se k jádru pudla či vlastně pštrosa .
Hanhamova obrana je velmi solidní hra a může bílému způsobit nejednu vrásku. Její myšlenkou je udržení pěšce na e5 a později figurová (spíše jezdcová) hra v centru a tlak na pe4. To vše známe i z jiných zahájení, například ze Španělské. Není to špatný plán, jeho jedinou chybou je, že Hanhamova obrana se, jak už jsme viděli, nedá vynutit .
Černí příznivci této obrany se proto uchylují k malému „švindlu“ a pokoušejí se do této varianty přejít jiným pořadím tahů.

„Přehazovačka“ 1.e4 d6 2.d4 Jf6 3.Jc3 Jd7 je málo efektivní, protože bílý má hned dvě dobré možnosti, jak černému jeho plán překazit: 4.f4 nebo dokonce i 4.g4!? s přechodem do Širovova gambitu.

Po 1.e4 d6 2.d4 Jf6 to vypadá, že by černý rád hrál Pircovu obranu, ale po 3.Jc3 přichází 3. … e5 a odpoví-li bílý 4.Jf3, dosáhl černý po 4. Jbd7 svého. Mnoho jiných možností ale bílý nemá. Kdysi se za dobré považovalo 4.dxe5, ale praxe ukázala, že černá pozice je pak dostatečně pevná a v mnoha případech i celkem perspektivní. Nadějněji vypadá odpověď 4.Jge2!? s dalším h3 a g4.
Bílý se ale nemusí nijak omezovat a klidně může i do Hanhamovy obrany. I tady má dobré šance na zisk výhody, pravda, i šance černého tu stoupají .

Výše zmíněným variantám se lze vyhnout jednoduchým způsobem: po 1.e4 d6 nehrát 2.d4 .
Pak je však třeba počítat s přechodem do jiných zahájení. Například po 2.f4 (lze i 2.c4) si černý může vybrat, jaké zahájení se bude hrát.

Není však důvod vyhýbat se Hanhamově obraně za každou cenu. Za mně vypadá celkem zajímavě varianta 1.e4 d6 2.d4 Jf6 3.Jc3 e5 4.Jge2 s plánem nástupu na královském křídle tahy h3 a g4, což by mohlo donutit pštrosa vytáhnout hlavu z písku .

Už sice víme, že starověká „média“ nám o pštrosech lhala a možná nejen o nich-lhali nám i Légalově matu , ale v rámci různých konspiračních teorií je docela dobře možné i to, že nám současná média lžou o tom, že nám starověká média lhala .