„Kratce a vybušně“
O lidech z ostravskokarvinského regionu se (právem) traduje, že mluví krátce. Nejde přitom jen o jejich výslovnost, ale i o stručnost.
Pamatuji se, jak mi kdosi popisoval rozhovor hráče z našeho regionu s jedním pražským velmistrem. Rozhovor probíhal v době, kdy se prakticky každá sekunda účtovala za nekřesťanské peníze .
Hráč potřeboval něco vyřídit, ale nejdříve si musel vyslechnout, co právě jeho spolubesedník dělá (chystal jídlo), jak to dělá (smažil) a kdo ohodnotí výsledky (=kdo to sežere).
Pro normálního člověka normální rozhovor, pro „našince“ utrpení a očistec .
Věta je sice zakončená smajlíkem, ale je tomu opravdu tak. Bavíte-li se s někým „od nás“, přejděte rovnou k věci, nepopisujte krásy české přírody a neostýchejte se rozhovor okořenit nějakým jadrnějším slovem (např. Vy vole!) .
Snáze tak získáte „soubesedníkovu“ pozornost .
Jo, ještě jedna věc: chcete-li vypadat jako „našinec“ (nebo jako Polák, který se učí česky ), dávejte přízvuk ve slově na předposlední slabiku. V češtině je přízvuk téměř vždy na první slabice, u nás (a v polštině) na předposlední. Tedy česky: na PRVní, po „našymu“ : na předpoSLEDní .
Věřte mi, funguje to a zvlášť, když vynecháte dlouhé samohlásky.
Takže „kratce, stručně, aktualně“ .
Taku tyPICku oSTRAVskokarviVINsku parTIju sehRAli NGUYen s ViDItem na turNAju Fall Chess Classic 2022 v St.Louis..
Třicet tři tahů a remis. Viz Zprávičky.
Van hraje stále velmi dobře a z pěti partií má tři body, aniž by s kýmkoli prohrál.
Po pátém kole se dělí o třetí až čtvrté místo, připisuje bodíky na ratingu a vůbec… je radost se na jeho hru dívat.
Odkazy:
Web turnaje
Online na chess24.com
Online na lichess.org
Jirka Štoček hraje v německém (bavorském) Gmundu. Turnaj se teprve rozebíhá a bylo by překvapením, kdyby náš GM neměl sto procent bodů.
Má.
Odkazy:
Web pořadatele
Propozice
Výsledky na chess-results
Online na lichess.org
O vítězství Davida Navary a krásnou fotoreportáž Štěpána Žilky jsme se s vámi podělili už včera, ale pokud by to někomu náhodou uniklo, tak odkazuji na minulý článek.
Opět jsem narazil na názorového odpůrce .
Jeden kolega mi mailem vysvětluje, že je naprosto a nezbytně nutné změnit vedení svazu, protože jinak prý jsme v ř..i (sorry, ostravskokarvinský revír).
„Hoří“ reprezentace, „hoří“ mládež, všechno jde do kelu .
Nevím, jakým způsobem se dá „zapálit“ reprezentace nebo mládež, ale nehodlám s podobnými názory polemizovat. Pokud je někdo přesvědčen, že jedině „změna přinese změny“, nebudu mu brát jeho názor.
Nakonec, ve fotbalu nebo hokeji to občas funguje.
Občas.
Vymění se trenér nebo vedení a tým začne „šlapat“ .
Anebo taky nezačne.
Pak je třeba začít vše od nuly .
S čím však polemizovat mohu, a chci, je názor, že vše vyřeší peníze a nové vedení.
Nechci se zastávat současného vedení (stejně budu onálepkován jako jeho příznivec ), ale nemyslím si, že je vše tak jednoduché, jak mi psal onen kolega.
Nevím, jak to chodí v reprezentaci, jaké jsou mezi hráči (popř. i funkcionáři) vztahy, ale klidně se vsadím, že když přidáme Davidovi Navarovi, Zbyňku Hráčkovi, Vlastovi Babulovi, jakémukoli jinému reprezentantovi jakoukoli částku, nebude (=nemusí) to znamenat, že naše reprezentace bude mít lepší výsledky .
Za peníze si můžete koupit lepší hráče, lepší šachový analytický program, lepší „servis“, ale ne lepší hru.
Druhá část tohoto odstavce se týká mládeže.
Prý to jinde (kde?) dělají lépe. Uzbekistán, Slovensko, Indie atd.
Nehádám se, je to možné, ale na mou otázku, co dělají jinak a lépe se mi nedostalo rozumné odpovědi .
Jen fráze, že s mládeží pracují „lépe“ a u nás to „neumíme“ .
Fráze, se kterou polemizuji.
Před nějakou dobou jsem Sergeji Berezjukovi, což je erudovaný trenér (nejen) mládeže, předhazoval, jak je možné, že ve Frýdku-Místku ještě nevychovali ani jednoho GM, když ve městě výborně fungují jak Beskydská šachová škola, tak Interchess.
Hlava mi to nebrala.
Sergej mi tehdy vše logicky vysvětlil na principu „letadla“.
Když přetížíte jedno křídlo, letadlo spadne a ještě něco podobného .
Bohužel už si jeho výklad přesně nepamatuji a nechtěl bych tady šířit nějaké bludy, ale pamatuji se, že jsem tehdy jeho vysvětlení velmi dobře pochopil.
Tedy doufám, že pochopil .
Pokud bude příležitost, čas a ochota, poprosím Sergeje, aby to osvětlil znovu a všem.
Bylo to něco ve smyslu, že když se příliš zaměříte na „jedno křídlo“ ztratíte rovnováhu a bylo to opravdu dobře a logicky vysvětleno (i já to pochopil ).
V každém případě v šachu platí, že velmistři nerostou na stromě.
Můžete (-me) měnit, co chcete (-me) a nebudeme mít třicet nových „Navarů“ .
Ale máme celou řadu nadějných hráčů, kteří rychle ratingově rostou a věřím tomu, že i když aktuálně nemáme moc titulovaných mladých hráčů a hráček, nic to neznamená.
Tituly nejsou všechno.
Mimochodem, onen kolega, starší pán, si také stěžoval na údajně upadající úroveň českého zdravotnictví (šachy jsou na tom „špatně“, zdravotnictví, ekonomika…prostě všechno je špatně a kdysi bylo vše skvělé ).
Prý dnes už „nikdo nic neumí“ .
Zvláštní, někde jsem nedávno četl, že nám rapidně přibývá titulovaných mladých vzdělaných lidí (lékařů, inženýrů, právníků atd.) .
Že by pro někoho titul byl zárukou výkonnosti jen v šachu, ale v reálném životě ne?
Hloupost.
Doba se neustále mění a měnila. Starší lidé si pamatují jen to „lepší“ , ale to neznamená, že by se tím mladí měli nechat ovlivnit.
Takže když mladí hráči jsou zapálení do studia, tak je to dobře. Ale když celá repre hoří, tak je to špatně a hned je oheň na střeše?
Kratce a vybušne? A není za tím Darwin? Ti, kdo mluvili na Ostravsku dlouze, dříve umírali na následky toho, že měli plnou hubu mouru?
Dobrá poznámka!!!
Pane Zimnioku, dost často, pokud se vymění vedení, ke změnám k plusu dojde. Jistě, ne vždy. Kvalitní šachisté u nás stárnou a s výjimkou Vana, který je zabezpečený tak jako nikdo jiný, nikoho dalšího zatím nevidím, kdo by je mohl v krátké době nahradit. Jsou možné dvě cesty, jedna, že necháme čas běžet a nic se měnit nebude. Podle mě to je špatná cesta. Nebo to riskneme, změníme vedení a dáme do reprezentace ty hráče, kteří by chtěli hrát a bude pod nimi „hořet“ šachovnice, i za cenu, že třeba několik let nebudou až takové výsledky, jaké by třeba měli ti starší hráči. To není jen o penězích, i když bez nich to nejde, ale i o vztahu, zodpovědnosti a domýšlení veškeré přípravy před vrcholnou akcí do důsledků. Nemůže se stávat, že na ztracený pas se přijde den před odjezdem, nemůže se stát, že se nepočítá s tím, že může někdo onemocnět a řeší se to na poslední chvilku honem honem, nemůže se stát, že kapitán týmu neví, zda jeho hráči všichni v pořádku odjeli, atd., atd. Prostě ten, kdo zodpovídá, musí mít vše promyšleno do detailů, protože v KAŽDÉM vrcholovém turnaji ve všech sportech, mohou rozhodnout a často i rozhodují i malinké detaily. Jistě, někdy je třeba mít i kousek toho sportovního štěstíčka, ale to obvykle přeje připraveným!
Každá cesta má své plusy a mínusy, v životě ale také není všechno jen černé nebo bílé, téměř vždycky je to víc nebo míň šedivé…
Pane Řičico, odpovím asi takto:
Vše do detailů promyslet nelze, Nedokázal to asi ani Bůh, když stvořil člověka .
Vy možná nevidíte celou plejádu mladých hráčů, kteří se derou nahoru. Možná s tím začalo už předchozí vedení a možná se dostanou nahoru až za vedení dalšího.
Mnozí z nich už teď zle zatápějí renomovaným velmistrům, takže budoucnost našeho šachu nevidím nijak černě.
Ale ti mladí nejdříve musí dokázat, že jsou lepší, než ti starší. Ne tím, že budou mít tituly IM nebo GM, ale svoji hrou, resp.ratingem.
Jak by měla podle mě vypadat práce s mládeží?
Na svazu je, aby měl tak jemné síto, že jím nepozorovaně neproklouzne talentovaný hráč, a na hráčích a jejich rodinách je ten zbytek, tedy tvrdá práce.
Jinak, tituly nejsou všechno .
Znám dost „slabších“ titulovaných hráčů a znám i hráče bez titulu, kteří jako KM měli přes 2500 .
Když jsem se jednoho z nich ptal, proč nemá titul FM nebo IM, dostalo se mi odpovědi: „Buď GM nebo nic. Nebudu vyhazovat peníze za nesmyslné tituly.“
Mimochodem, ten hráč není z ČR a GM má už dost dlouho.
A víte, odkdy jsou na svazu jen „špatní“ lidé?
Zkuste hádat.
V každém případě alespoň napovím: andílci v současném VV se změnili v nenávistné „zlouny“, když nedošlo k dohodě o dalších dotacích mezi svazem a jistým subjektem, ač se jejich práce, ani styl, v ničem nezměnila. A to včetně práce s mládeží.
Do té doby jsme měli nejlepší svaz na světě a stejně tak i trenéry mládeže a manažery .
Odpovím tak, jak to vidím já, a to si nedělám patent na rozum:
Pro mě stěžejní je úspěch reprezentantů, protože jen ten může přivést a udržet šachům sponzory. Bez peněz dnes už nelze uspět v žádném vrcholovém, a obávám se, že ani ve výkonnostním sportu. A případného sponzora nezajímá jednotlivec nebo tým na 60. místě ze sta účastníků. Ale zrovna tak nelze nepromýšlet žádný krok dopředu, zejména ve vrcholovém sportu ta hranice mezi úspěchem a neúspěchem je uzounká, i malý detail může rozhodnout. Trenoval jsem mnoho let, takže vždycky jsem měl domyšleno do detailu, co udělám, když se stane to a to, nestávalo se mi, že by nastala nějaká nečekaná situace a já ji řešil honem honem, pod tlakem a živelně.
Mladí hráči: souhlasím, tituly opravdu nic neřeší, rozhodující je, aby uměli hrát šachy ba dokázali svoje soupeře udržet na uzdě. Koeficient ELO v mnoha případech je, zejména u mladých hráčů, silně podhodnocený. Ale maximální podporu by od svazu měli dostávat jen hráči, kteří udělají všechno pro to, aby jejich šachový růst byl co nejrychlejší.
Nikdy a nikde jsem nenapsal, že jsou v současném VV andílci, ani zlouni. Nemohu hodnotit hospodaření s financemi, na to nemám dostatek objektivních informací, pro mě je na prvním místě výsledek naší reprezentace na vrcholných akcích – olympiáda ME družstev, atd. Před nimi, při nich a bohužel i po nich, se dle mého názoru stalo několik velkých chyb, které by se stávat neměly. Některé jsem již dříve zmínil. Nezastávám se nikoho, přál bych si, aby se věcně současný stav probral a tyto chyby se už neopakovaly.
Já jsem komunikativní člověk, za svými názory si stojím, kdo má zájem, může pokecat osobně, nemám s tím problém. Rozhodně ode mě nejde o zlou, nenávistnou kritiku, ale o zlepšení současného stavu.
No a jsme u toho.
Osobně si myslím, že česká „repre“ hraje už dlouho to, na co momentálně má a hrají ti nejlepší, kteří chtějí hrát.
A podle mě ani výsledky nejsou nijak horší než v předchozích x-letech .
Nejsem závistivý člověk a klidně dejme reprezentantům po miliónu, ale na jejich výkonnosti se moc nezmění.
A k tomu odvolávání ve sportu, lhostejno zda ve fotbale nebo v hokeji či v šachu. Vždycky se směji, když je odvolán trenér, realizační tým atp.
Ano, jsou odvolání právem, protože si nechali hráče „přerůst“ přes hlavu. Pak hráči dostanou, co chtějí a začnou makat .
Odvolávání je populární, ale ne vždy je to správný recept…
K odvolávání: No, někdy je to opravdu nátlak hráčů, kteří daného trenéra z nějakého důvodu nechtějí a když přijde jiný, najednou jde to, co dřív nešlo. Záleží hodně i na funkcionářích, jestli trenéra podrží nebo ne. Je to onen známý trojúhelník. Pokud nefunguje, je zle. Kdo hraje nebo spíš kdo nehraje? Určitě mezi ty nejlepší patří Žilka a Láznička, tím určitě netvrdím, že kdyby hráli ti dva, že bychom skončili líp, to nikdo neví a vědět nemůže. Ale mě vadí, že se pro jejich start neudělalo maximum. Ale výsledky repre nic moc, ani na olympiádě ani na ME družstev. Přece musíme chtít, aby výsledky byly lepší, nebo snad ne?
V té odpovědi výše, co Vám Luboš napsal (čas 16:03) je velký kus pravdy.
Stojím si za tím, že špatnou atmosféru kolem šachů ČR má na svědomí obzvlášť jeden člověk, který trpí velikášstvím (resp. jeho velikášstvím trpí všichni okolo )
Na svazu se toho jistě dá zlepšit hodně, ostatně jako všude – vždy je co zlepšovat, ale základem je komunikace a férovost. Rozhodně ne řvaní a okopávání kotníků.
Pane Jílku, takže ti, kteří mají jiný názor, jsou ti špatní? Já nikoho nenapadám, jen upozorňuju na chyby, které se nepochybně staly, nic víc, nic míň, nejde o zlou kritiku, na nikoho neřvu, nikomu kotníky neokopávám, jen slepě neadoruju nikoho, snažím se vytvořit si z informací od různých lidí objektivní názor, blížící se pravděpodobné realitě.
Nic z toho co píšete nikde netvrdím.
Stručně a bez okolních vysvětlování mluví prý i severské země. O čemž svědčí následující historka.
Sousede co jste dával v loni kobyle když měla koliku?
Jetel.
Po týdnu. Sousede, tak ta moje kobyla zemřela…
Ta moje taky.