Vrba
Většinou jsme zvyklí na to, že turnaje pořádají víceméně „bezejmenní“ funkcionáři. Občas pořádají turnaje i známí nebo dokonce silní hráči, kteří se obětují, aby si ostatní mohli zahrát. Z mnoha se časem stanou pořadatelské celebrity známé nejen v naší malé republice, ale i jinde ve světě.
Kromě vítězů si z turnajů pamatujeme tak možná jméno ředitele turnaje a rozhodčího. Zbytek organizátorů zůstává pro účastníky bezejmennými pořadateli 🙂 .
Pro mě je už několikátý rok trochu překvapivé, že se mezi ony „bezejmenné“ pořadatele zařadil i hráč, který tak docela bezejmenný není a který by s trochou štěstí mohl bojovat i o nějakou cenu v open turnaji.
Na Ostravském koníkovi se už poněkolikáté postavil za pult v bufetu Aleš Krajina. Bývalý kapitán extraligového Labortechu, silný kandidát mistra, propagátor zahajovacího tahu 1. h4!? 🙂
1/ Aleši, v našem kraji jsi poměrně dobře známý, ale nejsem si jistý, zda Tě tak dobře znají i lidé z jiných koutů republiky. Mohl by ses nám všem krátce představit?
AK: No šachy hraju od svých 14 let (začal jsem pozdě 
), ale nadchly mne a jsou dodnes mým největším koníčkem a zálibou. Rád si zahraju rapidy či blicáky, kde už začínám sbírat seniorské ceny 😊, na vážné turnaje nebyl poslední dobou čas (s výjimkou „domácího“ Ostravského koníka), ale možná se to změní, času už mám trochu více. Celou mou profesní dobu dělám ve financích, pracoval jsem v bankách a nyní pracuji na půlúvazek v pojišťovnictví. Kromě šachu miluji hory a turistiku a knihy.
2/ Co Tě přivedlo za bufetový pult na „Koníkovi“? Jak dlouho už takhle na „Koníkovi“ „barmaníš“?
AK: K obsluze bufetu při Ostravském koníku mě přitáhl můj kamarád Luky (Lukáš Klíma). Oslovil mě v roce 2021 s tím, že kromě komentování bude se mnou obsluhovat v bufetu. To mi připadalo fajn, a tak jsme jako dvojka KK, sloužili až do loňského roku. Letos se však musel plně věnovat komentování, a díky tomu jsem letos získal příjemné a šikovné pomocnice. „Barmaním“ takhle tedy čtvrtým rokem.
Barman, dá-li se to tak nazvat i v případě šachového turnaje, obvykle za svou službu vyslechne spoustu příběhů. Dobrý barman pak vyniká empatickou inteligencí a lidé se k němu rádi vracejí. Barman by měl být „vrbou“, které „klienti“ s důvěrou svěřují i věci, které by často neřekli ani svým přátelům.
Šachový „barman“, který šachu rozumí, to má asi za pultem hodně těžké. Musel jsi v průběhu týdne jistě vyslechnout nářky účastníků nebo naopak nadšené vyprávění o partii. Věřím, že v tom druhém případě Tě svrběly ruce 🙂 , abys také zasedl k šachovnici.
3/Pamatuješ si na nějaký silnější šachový příběh z nedávno skončeného turnaje, kterým Tě „oblažili“ účastníci?
AK: To máš pravdu. Rád si popovídám s šachisty (jako že na Ostravském koníku jich znám spoustu ze všech turnajů vč. MČR) a zasměji se s nimi. Ale na vyloženou „pecku“ si letos nevzpomínám. Silných příběhů ale bylo jistě několik. Určitě nejzajímavější bylo působení nestárnoucího matadora Honzy Sudolského (letos oslaví 92 let!!!) a pak jeho partie se 7 letým Damianem Žídkem! Takový věkový rozdíl mezi protivníky možná nenajdeme v žádném jiném sportu!
4/ Jirka Hurta na Tebe „prásknul“ , že jsi funkci „bufeťáka“ dělal při zaměstnání, což mě trochu překvapilo, protože jsem se domníval, že v důchodovém věku už jen někde na lavičce krmíš holuby a občas si zahraješ šachy 🙂 .
Je pravda, že jsi dopoledne pracoval a odpoledne makal v bufetu? To muselo být dost náročné…
AK: No bylo to docela drsné, ráno do práce (jen na 4 hod.), pak na Černou Louku. Příprava bufetu již od 14 hod. a obsluha do večera resp. do noci (např. v pátek po blicáku jsem odcházel ve 03:30 hod a spát jsem šel ve 04:15). Běžně jsem se dostal do postele kolem půlnoci nebo později. Ještě že tam byly víkendy a uprostřed týdne ten svátek! Sám stále nevím, co je náročnější, zda psychické vyčerpání, když člověk hraje naplno celý turnaj a po partii nemůže spát, nebo fyzické vyčerpání z obsluhování bufetu, kdy sice padnu do postele a spím tvrdě, ale ráno se skoro nemůžu hýbat! 😊
5/ U pultu se Ti denně vystřídala řada hráčů.
Prozradíš, který sortiment nejvíce „letěl“ a koho jsi u pultu vídal nejčastěji (mě vynech! 🙂 ), myslím hráče áčka, béčka nebo céčka. Nebo spíše diváky?
AK: U dětí frčely jednoznačně hot-dogy a cukroví hadi. U dospělých samozřejmě pivo a pak rum a slivovice – to se vyprodalo všechno. Stálic u baru bylo několik, zejména z řad hráčů B a C turnaje, ale také z řad trenérů. Ale jména nebudu prozrazovat, budu rád, když se příští rok jako štamgasti vrátí. 😊
6/ Součástí letošního „Koníka“ bylo po delší pauze opět i MČR mužů a tentokrát i MČR žen.
Jak bys hodnotil oba turnaje z hlediska síly, bojovnosti nebo podle jiných kritérií (systém atp.)?
AK: Ze začátku jsem byl skeptický k oběma turnajům. MČR mužů – hodně oslabené o cca 6 špičkových velmistrů, MČR žen hrané pro mne „podivným“ systémem. Ale nakonec byly oba turnaje dost zajímavé, u MČR žen vyřazovací systém dal bojům patřičnou šťávu a v MČR mužů bylo opravdu zajímavé sledovat souboj mladých s ostřílenými matadory a mladí se rozhodně neztratili! MČR mohlo být samozřejmě lepší, ale za mně dobrý.
7/ Při turnaji jsem kolem Tebe viděl „kmitat“ několik mladých tváří.
Kolik lidí (klidně „práskni“ i jejich jména 🙂 ) mělo na starosti takovou „obyčejnou“ věc, jako je bufet?
AK: V průběhu turnaje mi tak různě asistovali především rodinní příslušníci ředitele turnaje a jejich kamarádi. Nejvíce mi ale pomáhala 17 letá dcera ředitele, Adéla, která se stala mou pravou rukou.
8/ Velká část Tvého života je spojena se šachem. Co považuješ za svůj největší šachový úspěch?
AK: Pokud se budeme bavit o turnajových úspěších, tak nejvíce si asi cením dělby 4.-9. místa na 1. ročníku mega turnaje ČEDOK OPEN Praha 1984, kde hrálo na tu dobu nevídaných 269 hráčů. Ale to hlavní: přebíral jsem dělenou cenu společně s mým velkým vzorem velmistrem Bagirovem (aljechinka!). Jinak mě z poslední doby taky těší dvojnásobný titul přeborníka republiky v online blicu v seniorské kategorii. A z jiných úspěchů pak popularizaci netradičních zahájení typu 1. h4!? popř. 1.e4 Jf6 2.e5 Jg8. 😊
9/ Vím, že se v poslední čtvrtině roku chystáš s Jirkou Hurtou do USA. Kolik zemí jste už společně navštívili? Vím, že by to bylo asi na delší vyprávění, ale mohl bys uvést nejsilnější zážitek s Vašich cest (a klidně pošli i nějaké foto 🙂 )?
AK: Asi nejpůsobivější byla návštěva Nepálu, podivuhodná země plná protikladů – na jedné straně návštěva džungle poblíž hranice s Indií a na straně druhé krátký pobyt v základním táboře pod Annapurnou ve výšce 4 551 m. A samozřejmě famózní budhistické a hinduistické kláštery. Apropó šachy jsou zde velmi populární sport a hrají se všude na ulicích Káthmandú nebo v bezprostřední přítomnosti chrámů.
Jiným silným a zajímavým zážitkem byla návštěva Kuby. Život tam plyne trochu jinak, než se u nás píše, lidé jsou přátelští a pohodoví i když většinou dost chudí, ale nestrádají! A hlavně … všude teče vynikající a levný rum 😊
Děkuji za Tvůj čas a přeji hodně štěstí nejen za šachovnicí, ale i v osobním životě. Věřím tomu, že se brzy potkáme na nějakém turnaji za šachovnicí jako hráči 😉 a „střihneme“ si zase nějakou šílenou partii 😀 .
Pěkný rozhovor i fotky