C29 Vídeňská s 5.Df3 – 9. část – Staré partie ve světle moderní analýzy
V závěrečném dílu našeho seriálu začneme zajímavou ukázkou ze hry našich mistrů , kterou jsem našel na španělském serveru INFORCHESS – La Partida del Día (Número 635 – 15/02/2003). V poznámkách je Steinitzova varianta označena až do 16. tahu! Zřejmě převzato z analýzy našeho Pavla Blatného pro ChessBase (partie Boros – Lilienthal, 1933), kterou pak převzaly i jiné analýzy (Donev, Lukacs). Poznámky napsali náš Karel Skalička a JA González.
Brno, 1939
Jen pro zajímavost uvádím rubriku z Lidových novin 17. 9. 1939 (poznámky napsal Amos Pokorný), kde byla partie otištěna. Můžete si porovnat kvalitu starých a nových komentářů.
Na závěr bych se zmínil ještě o jiné zajímavé partii našeho reprezentanta Hromádky se Spielmannem v Trenčianských Teplicích 1928. V datech partie a jejím průběhu jsou určité zmatky. Kompletní zřejmě zatím nebyla nalezena. Sbírka partií z tohoto turnaje vyšla až v roce 1998 (Kalendovský, Giessen 1928 and Trencianske Teplice 1928, vyšlo v Nottinghamu 1998.) Obsahuje 40 ze 66 sehraných partií. Partie Hromádky je v knize citovaná z Pachmanovy Theorie moderního šachu. K partii jsem několik poznámek doplnil.
Trenčianské Teplice (10), 1928
Následující ukázka z partie Stern – Tarrasch je zatím nejdříve nalezeným údajem o partii Hromádka – Spielmann (ale jen do 14. tahu). 
Byla publikována v časopise Deutsche Schachblätter 1932 na straně 255. Našel jsem ji nejen v databázích, ale i v rozsáhlé publikaci, která je věnovaná jednomu z největších šachových mistrů, Tarraschovi: W. Kamm, Siegbert Tarrasch – Leben und Werk (Fruth Verlag, Unterhaching 2004, 877 stran, váha 1,7 kg!). Je uvedena s krátkým komentářem na str. 719.
Mnichov, 1932
Asi poprvé v teorii byla Hromádkova partie citována v knize Griffith,R.C. White,J.H., Modern chess openings, London 1939 (šesté vydání revidované Reubenem Finem), kde jsou varianty jako v Theorii moderního šachu (i Kmochova analýza a správný letopočet).
Prohlédl jsem několik vydání Pachmanovy TMŠ I., které jsem měl k dispozici. Tak v 1. vydání (1948) jsou uvedeny varianty jako v dalších, ale bez udání pramene sehraných partií (zřejmě kvůli úsporám papíru byly některé texty vyřazeny, nebo nebyly tehdy ještě autorem napsány). Ve 3. a 4. vydání je pak text úplně stejný jako v posledním 5. (to samé nacházíme i v německém z roku 1966). Je tam citována partie Hromádky až do 16.tahu.
Prošel jsem i ruské a německé teorie z 50. a 60. let a pozdější od vydavatelství Sportverlag (NDR) ze 70. a 80. let. V ruských knihách, které napsal Keres jsou podobné varianty jako v TMŠ, ale je vynechán Steinitz a Hromádkova partie je datována do roku 1926 (?!), kdy byl v Trenčianských Teplicích sehrán 1. turnaj. Varianta pak končí už 13. tahem! To samé je pak ve vydáních NDR v 50. až 70. letech. Suetin, který po smrti Kerese převzal analýzy, do vydání z 80. let analýzy podstatně zkrátil, ale rok sehrání partie nechal stejný.
V Konstantinopolském a Lepeškinovi už jméno Hromádky a Spielmana chybí, je jen varianta (označená jako riskantní) a po 16.Vxc6 je doporučeno 16…Sh3! Jiné partie Hromádky ale jsou ve variantě uvedeny i se jmény hráčů.
Spielmannova analýza vyšla v červenci (1928) v sovětských Šachmatech a v Kagans Neueste Schachnachrichten v čísle 9-10. Turnaj v Trenčianských Teplicích skončil 26. 5., partie se hrála den předtím. Řekl bych, že v té době článek už byl napsaný a poslaný do redakcí. Nevidím důvod, proč by se Spielmann, kdyby článek psal až po turnaji, nezmínil o sehrané partii s Hromádkou. Partii s Platzem mám v databázi dvakrát, jednou je datována 1928, podruhé 1926. Druhé datum spíše odpovídá skutečnosti.
O tom, že oba šachoví velikáni opravdu hráli vídeňskou svědčí následující výstřižek z Lidových novin ze dne 25. 5. 1928. Komentář popisuje průběh každé partie.
Toto byl poslední díl historického přehledu velmi zajímavé varianty. Hrávala se velmi často a bílé kameny vedli i ti nejlepší hráči své doby, samozřejmě ne vždy ve vážných partiích. V databankách je dost materiálu na bádání a analýzy. Konečně velký rozbor známého teoretika Svěšnikova svědčí o skrytém potenciálu této varianty. I když je to zatím (možná) varianta pro rapidy a blicky, zaslouží v této době, kdy ubylo střetů v klasické hodinové spotřebě, velkou pozornost. Zkuste tuto ostrou variantu v internetových kláních, jistě se vám bude dařit. Partii okomentujte a publikujte třeba na těchto stránkách.
Partie ke stažení jsou na této lince.
Další části seriálu C29 Vídeňská s 5.Df3:
1. část
2. část – Louis Paulsen a kiks von Bardelebena
3. část – Heyde kritizuje, von Bardeleben vylepšuje
4. část – Kde je analýza Steinitze?
5. část – Hypermoderní Tartakower
6. část – Spielmann zatracuje vídeňskou
7. část – Pillsburyho debakly
8. část – Vídeňská nostalgie na CD a DVD
10. část
