MALÝ VELKÝ MUŽ

aneb
Za Standou Fiřtem, nekorunovaným králem porubského šachu (* 26.9.1962 –  + 15.1.2021)

Jiří Hurta vzpomíná:

Stando, tak to jsi mě fakt nasral! Takhle si odejít …
Hele, můžeš mi laskavě vysvětlit (však jsi byl dlouhá léta kapitánem, tak moc dobře víš, o čem mluvím), jak mám nyní postavit hratelnou osmičku ve 2.lize? Vždyť ty jsi byl jeden z mála ochotný kdykoliv nastoupit – žádný výmluvy jsem od tebe neslyšel. Vždycky: Jasně Juro, hraji. Jedna z mála jistot.
A ty si klidně odejdeš …

To jako mám fakt stavět na první desce Countryside s jeho 1.h4? Nebo snad Kňoura s jeho šíleným francouzským střelcem? To si děláš srandu. A vůbec …
No teď mlčíš, co?

Ach Stando, u flašky rumu sedím, bulím nad počítačem, kde se snažím něco napsat, vzpomínám na tebe a krásný starý doby našeho mládí.

Jak to vlastně všechno začalo? Kdy jsem tě poprvé viděl?
Je to už tak dávno, ale matně vzpomínám, jak tě maminka přivedla do šachového kroužku Domu pionýrů v Porubě, který vedl, dnes už legendární Pavel Čmiel. Takový „cvrček“, abys viděl na šachovnici, musel jsi se postavit na židli. Ale jak už jsi se k těm figurkám dostal, to byl koncert! Vůbec, ta doba, jak Pavel Čmiel sestavil team (jasně, tenkrát se říkalo družstvo) z nás „mléčňáků“, byť jsme začínali v nejnižší soutěži , byli jsme nadšeni, hráli jsme městský přebor po sokolovnách a hospodách celý Ostravy (pod bdělým dohledem trenéra) a všechny ty havíře a hutníky, kteří si mysleli, že nás vyřídí mezi dvěma pivama … mezi dvěma pivama… No měli pravdu, ale to my vyřídili je! Hrálo se tuším v šesti a většinou to bylo 6:0. Především udivené pohledy tvých soupeřů, které jsi ničil na potkání.

Vzpomínáš na Zaječice, jak jsme hráli pod stany, lilo, kapala nám na záda voda, my to nevnímali a hráli jak o život a ty jsi opět ničil jednoho soupeře za druhým.
Jo, byl jsi obrovský talent.
Koukám na archivní foto celkem legendárního Turnaje mládeže, hraném na VŠB v Ostravě (1975), pro ostravské talenty.

Zleva doprava horní řada: Volčík, Trombík, Dluhoš Petr, Kaňok Jaroslav, Belkovics, Krajina, já,.
spodní řada: Gazda, Čmiel, STANISLAV FIŘT

Tehdy jsem pocítil tvou sílu, měl jsi napadené dvě figury a já se už těšil na 1 v tabulce. Pak jsi popadl koně a bětnul třetí figuru! Nejprve jsem si řekl: zoufalec, jiná forma vzdání, ale pak jsem šel málem pod stůl! Naprosto geniální kombinace! A málem jsem už tenkrát skončil se šachem.

V oddíle VOKD, který byl doslova v té době nabitý velmi silnými hráči, jsi od r. 1974 stoupal výš a výš. No já dal na delší dobu šachu vale, moc jsem tě nesledoval, jen jsem sem tam zaregistroval tvé úspěchy. A o mnoho let později jsem jen tak zašel na zápas extraligy. No a pak jste mě s Alešem přesvědčili, že potřebujete sem tam (já tomu věřil!) náhradníka do 2.ligy. Kdyby něco, že mě napíšeš na soupisku, kde děláš kapitána. A hned první zápas a tvůj telefon: “Tak Juro, v neděli hraješ. Doufám, že ještě umíš zapisovat tahy a tahat figurkama. Jo a ten čas, máš prostě bonus 30 sekund…“
Málem jsem omdlel.

Ale jsem ti vděčný, byl jsem rád, že jsem znovu naskočil do onoho „spolku šílenců“, tedy šachistů. Zvláště porubáci (tedy většina z Poruby) úžasná parta, často jsme se setkávali, opět krásná doba… Pak jsi onemocněl, převzal jsem funkci kapitána (ale ty jsi mi kryl záda jako zástupce). Bojoval jsi, a zdálo se, že úspěšně.

Sakra Stando, tohle je fakt průser …

Slyšel jsem, že Řekové nepsali nekrology. Že místo toho měli jen jednu otázku: Zda onen člověk uměl žít. Určitě uměls! Miloval jsi šachy, pivo a fernet, hudbu (když jsi mi teď k šedesátinám předával desku – viz foto, těšil jsem se, jak ti to k tvý šedesátce oplatím – zase nic – ku.va život…), nádherně jsi vyprávěl, prostě žádný „studený čumák“.

Ale nejvíce jsi miloval svoji dceru. Jak to vím? Vždycky jsi tak nějak „zvlhnul“, když jsi o ní mluvil. V tvých očích se objevila jiskra. Byl jsi na ní nevýslovně hrdý. Měli jste spolu krásný vztah – o tom jsem přesvědčen, byť jsem s ní hovořil jen chvíli v Praze, při zápasu extraligy.

Sakra, budeš jí chybět … Stejně jako nám. Nejen porubákům, kterých jsi byl nekorunovaným králem, ale celý tý partě „šachových bláznů“ z celé Ostravy a okolí, ale i z celé republiky a sousedního Polska.

No nic, pozdravuj tam nahoře Pavlána, Somerlíka, Smetanu, Jirku Mališe, Holka, Hlubinu, Volka – a vůbec všechny, se kterýma teď hraješ blicky …
S velkou pokorou, a velkým smutkem v srdci – Jirka Hurta.

 

Aleš Krajina vzpomíná:

Nikdo by to po mně na papíře nebyl schopen přečíst – roztřesený rukopis a mezi tím kapky slz.
Ale teď na to máme počítač.

Mé osudy se se Standovými proplétaly celý život, od juniorských let.

Já jsem z kroužku pana Čmiela přešel do opravdového šachového klubu (VOKD) v roce 1973 a za rok mě tam následoval Standa (o 4 roky mladší). Bojovali jsme spolu bok po boku ve všech možných soutěžích. Turnaj mládeže v roce 1975, na který vzpomíná Jirka, jsem tenkrát vyhrál se 14 body z 15 a mladičký Standa skončil v nabušené konkurenci na 4. místě jen se 2 prohrami!

Po vojně jsem šel pracovat do Hutních montáží a stal jsem se jedním z prvních členů tehdy necelé dva roky existujícího oddílu. Věděl jsem, že Standa hledá místo, a nabídl jsem mu možnost nastoupit jako programátor do stejného odboru v Hutních montážích – s drobnou podmínkou: bude hrát za nás. Slovo dalo slovo, a opět mě tak doprovodil do Hutních montáží i do šachového klubu HM, kterému zůstal věrný až do konce.

Standa byl dobrý kamarád a skvělý společník v naší šachové partě. Nepokazil žádnou srandu a účastnil se všech našich beskydských výletů (které většinou končily „tragicky“ na mé chatě  :usmev: ).

 

Fascinovalo mě na něm to, co mi hodně chybělo – paměť. Měl doslova sloní paměť – upřesňoval nám naše vzpomínky z minulosti a vždy věděl, kdy se co událo.

Tuto sloní paměť výborně využíval v šachu (zatímco já musel vše pracně a znovu vymýšlet). Byl vždy vyznavačem agresivního nátlakového stylu a uměl výborně kombinovat. Největší výkonnost měl ve 2. polovině 80. let a v 90. letech. Na listině ELO k 1.1.1991, ho výkon 2430 zařadil na výborné 16. až 18. místo federálního žebříčku.

Jen namátkou vypíchnu některé jeho skvělé sportovní výsledky, za jejichž sumarizaci děkuji Víťovi Rašíkovi:

  • Polofinále republiky v Karviné 1989, kde dělil 4.a 5. místo s IM Přibylem za vítěznými Štefanem Grossem, Hráčkem a Vokáčem.
  • Velmi slušných 50 % (7,5 bodů z 15) a 8. místo ze 16 účastníků na uzavřeném Mistrovství Československa 1990 v Brně, kde mimo jiné dokázal remizovat s tehdy vycházejícími hvězdami čs. šachu, vítězným Pavlem Blatným a celkově čtvrtým Zbyňkem Hráčkem.
  • Jako největší úspěch mi připadá vítězství na Koníku 2003 (8 bodů z 10, performance 2506) s bodovým náskokem před zbytkem pelotonu, v němž byli mimo jiné budoucí velmistři Robert Cvek, Petr Velička a Petr Neuman.
  • Dělené 3. a 4. místo na Koníkovi 2005 se Sikorou-Lerchem, za vítěznými Likavským a Kulhánkem, ale např. před Cvekem, kterého Standa porazil v posledním kole – viz aktuální článek Roberta na nss.cz.
  • Standa také často a rád hrával na Openu v Jeseníku, kde turnaj jednou vyhrál a jednou bral bronzovou medaili.
  • A samozřejmě nelze opomenout jeho podíl na 3 bronzech Labortechu v extraligových sezónách 1998/99, 2006/07 (tehdy nejlepší výsledek v družstvu spolu s Arturem Jakubiecem, kdy oba shodně udělali 7,5 bodů z 11) a 2011/2012.

 

Jinak Standa vedl pečlivě statistiku extraligy a byl velmi pyšný na naši dlouhodobou účast v extralize, kdy od roku 1995 do současnosti (s výjimkou let 2000-2002) bojuje klub nepřetržitě v nejvyšší soutěži družstev.

V jídelňáku Pendolina – Návrat z bronzové extraligy 2012

Ve své kariéře získal Standa také mnoho cenných skalpů vynikajících hráčů:

  • Porazil v pěkné partii IM Prandstettera v Karviné 1986 a ve stejném turnaji porazil černými též IM Dobrovolského, dokonce ve 26 tazích, kdy chladnokrevně odrazil zdánlivě nebezpečný útok.
  • Naopak pěkný útok s obětí kvality předvedl Standa v partii s vyhlášeným obranářem IM Špačkem, kterého porazil v extralize 93/94 (viz ukázka).
  • V pozičně pěkně vedené partii přejel IM Sergeje Berezjuka na Koníku 1995.
  • Další nekompromisní vítězný útok se Standovi povedl s budoucím GM Kalodem v moravské lize roku 1997.
  • Pěkně pozičně Standa přehrál i tehdejšího reprezentanta GM Poláka na openu v Rýmařově 1999 (viz ukázka).
  • A asi nejbrutálnější je 17-tahová miniaturka, v níž zametl s budoucím GM Vláďou Tallou na openu v Karviné 2001.
  • Mimochodem velmi povedená je i výhra s dalším budoucím GM na Koníkovi 2003, kdy obětí nebyl nikdo jiný než jeho oddílový kolega Petr Velička (viz ukázka).
  • Standa porazil i další silné hráče, např. GM Plachetku v extralize 2007/2008 anebo budoucího GM Jana Krejčího v moravské lize 2009/2010.

Připojuji tři Standovy typické partie, které jsem si dovolil trochu okomentovat:

 

 

 

 

Stando, budeš nám moc chybět.
Jako šachista i jako výborný kamarád!

 

Kolektiv autorů (J. Hurta, A. Krajina, V. Rašík)

Ještě pár obrazových vzpomínek…

Ostravský Koník 2016

 

Přebor čtyřčlenných družstev (Havířov). Zleva: Krajina, Hurta, Fiřt, Talla, Michenka

 

Standa přihlíží simultánce Lukáše Klímy.

 

„Rodná“ herna

 

5 5 hlasů
Hodnocení článku
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme  :mrknuti:
Upozorňování
Upozornit na
guest
9 komentářů
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Petr Gazda

Odešel jeden z mých nejlepších kamarádů, kterého jsem znal od svých dětských let a našich společných šachových začátků v ŠO TJ VOKD Poruba.
 
I když jsem Tě Stando naposled viděl na Koníku 2019, skoro každý týden jsme si psali SMS a komentovali různá sportovní utkání, a to nejen šachová. Nikdy nezapomenu, jak jsme chodili na hokejové Vítkovice a fotbalový Baník a společně fandili.    
Se slzami v očích Ti to píšu, jelikož už spolu nikam nepůjdeme a ani žádnou SMS si nenapíšeme. Budeš mi moc chybět a budu na Tebe často vzpomínat.
Odpočívej v pokoji. 

Petr Čížek

Jirko, Aleši, úžasně sepsané vzpomínky na opravdovou osobnost (nejen) ostravského šachu. Mně bylo velkou ctí a zároveň zážitkem zahrát si s ní aspoň epizodně v jednom družstvu. Čest jeho památce!

Marek Vokáč

Už si začínám pomalu zvykat, že odcházejí lidé, které jsem znal většinu svého života. Takové šachouny, jako by Standa, postrádám nejvíce. Snad je má paměť udrží ještě dlouho.

Richard Biolek st.

Odešel výborný šachista a fajn chlap. Tos nám, Stando, dělat neměl!

David Navara

Děkujeme za článek! Pane Krajino, mohl byste prosím doplnit, s kým hrál pan Fiřt první uvedenou partii, tu Pircovu obranu s g2-g3? Děkuji!

Luboš Zimniok

Děkuji za jemné upozornění na chybu  :usmev: . Aleš je v tom nevinně, partie jsem vkládal já a nějak mi při kopírování ujela ruka. Evidentně nejsem zběhlý v užívání klávesových zkratek ctrl+c a ctrl+v . Asi bych se měl někde přiučit  :usmev: . Za chybu se omlouvám Tobě i Alešovi, jakož i čtenářům. Opraveno  :mrknuti: .

Otto Bachořík

Pamatuji jak za mlada Standa měl vyhranou pozici po desátém tahu,a vždy prohlásil to se už hrálo v partii … . Pak se stal programátorem a doma přestal PC používat a šachově žil
jen z časopisů .A myslím si,že partie si přehrával bez šachovnice . Bude nám chybět .

9
0
Zajímá nás co si myslíte, směle komentujte.x
()
x