Varjagové a šachy

Nedávno jsme na tomto webu zmiňovali nalezené Staré pověsti švédské. Na základě tohoto článku se nám ozval náš pravidelný čtenář, kterého možná znáte. Čtenář David Navara poslal ze Švédska dvě fotografie na důkaz toho, že Jiráskovy pověsti švédské mají racionální jádro.

Naše redakce neváhala a předala tyto dokumenty odborníkům z ÚPPPP (Ústav pro potírání pověr a pověstí). Jejich názor nás mile překvapil.

Socha vychází z následujícího náčrtu neznámého autora.

 

 

 

K oběma obrázkům píše zasilatel:
…S těmi Starými pověstmi švédskými jsi měl pravdu, posílám fotografii jednookého jezdce! (Pravda, z druhé strany koně je dvouoký. Celkově kupodivu též.) Z téhož náměstí posílám obrázek dvou významných budov s nápisem Big Plát nebo tak nějak. 🙂
Zdraví
David

…“

Jan R., vedoucí výzkumu:

„Jsme zde pro potírání pověr a pověstí, ale Váš e-mail nás mile překvapil. Pan Navara nám otevřel oči. Díky němu jsme zjistili, kdo byli ve skutečnosti Varjagové a rozluštili jsme jednu těžkou hádanku. Také jsme přišli na to, že Češi byli velmi schopným národem už v dobách dávno minulých. Dokonce stáli u zrodu šachu!“

Naší redakci to nedalo a začali jsme se o problém vážněji zajímat. Kromě vedoucího projektu Jana R. jsme oslovili i jeho spolupracovníka (podřízeného) Jiřího H.:

„Jirko, Váš názor na problém?“
„Nemám problém, dokonce ani s problémem. Víte, při vykopávkách v okolí Malmö se našel zajímavý kámen. Plochý, bez jakéhokoli nápisu. Po přečtení Vašeho článku a po zhlédnutí fotografií pana Navary, jsme se rozhodli podívat na problém z jiné strany.“

Jan R.: „Do přečtení Vašeho článku jsme se na problém dívali jen z jedné strany. Po důkladném prozkoumání Navarova obrazového materiálu jsme se rozhodli podívat se na problematiku i z druhé strany.“

 

 

„A pak to přišlo! Po otočení kamene jsme zjistili, že je pokryt nějakými nápisy. Identifikovali jsme hlaholici, ale nedošlo nám, že je to ve starogermánštině. Až Váš článek nás nasměroval. Pochopili jsme, že se mezi Vikingy vetřeli Slované. Začalo dešifrování textu.“

„Takže naše redakce stojí za nějakým velkým objevem?“

„Ano. Máte vlastně pravdu. Bez Vás bychom na nic nepřišli. Na kameni byla hlaholicí vytesána pohádka o Jeníčkovi a Mařence [poznámka redakce: Hans och Greta ]. Z dalšího výzkumu vyplynulo, že jde o ryze slovanskou pohádku. Pozoruhodné je, že mírumilovní Slované ji při svých cestách po severu Evropy vykládali u ohně [v té době ještě nebylo terestriální TV vysílání] svým severským hostitelům, kteří se rádi oddávali mysteriózním a horrorovým smyšlenkám.
Svou roli při takových večerních sedánkách sehrála také rozlévaná slivovice milovníkům horrorů.
Vikingové mylně chápali pohádku. Mysleli si, že malé slovanské děti upekly nějakou paní a domnívali se, že je slovanští barbaři nutí pít odvar z uvařené baby Jagy.
Do paměti se Seveřanům vryla hlavně část věty: ‚vařili (pekli) babu jagu‘ (starogermánsky „baka baba jaga“,  doslova „péci babu Jagu“).

Vyděšení Seveřané si pak zapamatovali především slova „vařit“ a „Jaga“. Pro vikingské gentlemany bylo pojídání (i popíjení) babiček něčím nepředstavitelným, a tak se Slovanům dostalo nepřívětivého pojmenování, které vzniklo spojením slov „vařit“ a „Jaga“, tedy VARJAGové (VAR-JAG = Slovan, doslova „vařič čarodějnic“).
Na vikingském území kvůli stoupajícímu počtu sebevražd posluchačů bajek vstoupila v platnost okamžitá prohibice, kterou čeští „dobyvatelé“ (v dobrém slova smyslu) nesli jen velmi těžce a tak se vydali proti proudu řek zpět do vnitrozemí.“

Není žádným tajemstvím, že už pod novým názvem Varjagové dorazili naši předci až do nitra Evropy a v osadě na řece Dnipr založili město Kijev, čímž položili základní kámen ukrajinské a ruské státnosti (vznik Kyjevské Rusi). Méně známé je však to, že cestu na jejich drakarech si krátili hraním deskové hry.

Jan R.:
„Opravdu je to tak. Varjagové hráli cosi jako „šachy“. Zachoval se dokonce kamenný partiář, ale chybí jeho horní část, takže nejsme schopni dešifrovat jména obou hráčů. S pomocí šachových odborníků jsme alespoň odhalili názvy jednotlivých figur:

-Vladyka (označení „V“, dnes král)
-Knizna (označení „K“, dnes dáma)
-Smil (označení „S“, dnes střelec)
(*“Smil“ si zaslouží bližší vysvětlení. Jedná se zřejmě o bezpohlavní figurku, která měla blízký vztah k vladykovi nebo knizně.)
-Šemík (označení „Sz“, dnes jezdec)
-Tvrz (označení „T“, dnes věž)
-Bigoš (bez označení, dnes pěšec, rovněž bez označení)

Náš výzkum stále ještě probíhá, ale již brzy se snad nadšení šachisté dočkají převodu staré „var-jažské“ partie do digitální podoby.“

Na rekonstrukci varjažské partie se podílí i naše redakce, máme se tedy na co těšit. Z neúplného partiáře se nám zatím podařilo vydedukovat, že základní postavení se od dnešního pojetí šachu trochu lišilo.

 

 

Bez zajímavosti není ani fakt, že kámen viděl v roce 1972 v Reykjavíku při zápasu o titul mistra světa i Robert James Fischer, po kterém je pojmenována varianta šachu s náhodným postavením figur při zahájení partie (Fischerovy šachy).

Je možné, že šachový génius problém rozluštil dříve než badatelé z ÚPPPP?
Necháme se překvapit….

 

 

 

5 1 hlas
Hodnocení článku
Upozorňování
Upozornit na
guest
1 komentář
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
David Navara

Velmi zajímavé! A já jsem se naivně domníval, že Varjagové se jmenují podle nějaké Varji (Varvary) G., pravděpodobně zakladatelky rodu.

1
0
Zajímá nás co si myslíte, směle komentujte.x
()
x