Talent z Karviné

Položili jste si někdy otázku, kam se ztratili mladí nadějní hráči? Hrají ještě šachy? Nevymřeli?
V Karviné vyrostla řada výborných hráčů, posledním z nich je zatím Vojta Zwardoń, ale možná jsme mohli mít i karvinského „Navaru“ 🙂 . Nebo snad i mistra světa?
Přeháním, ale jeden z karvinských mladíků měl velmi dobře našlápnuto a pak se ze světa šachu vytratil.
Jakub Bystroň.
Asi jen málokdo si to jméno pamatuje, ale já ano.

Požádal jsem Jakuba o malý rozhovor .

 

Ahoj Kubo,

známe se, nebo alespoň já tebe 🙂 , už dlouho, ale dlouho jsme se také neviděli.
Jak se ti momentálně daří (obecně)?

JB: Na Karvinou a lidi z oddílu nikdy nezapomenu. Potěšení je na mé straně 🙂 . Navíc nikdy nezapomenu na prohru s Tebou v prvním kole v Orlové 93, kdy jsem si pak aspoň ale ve svých 11 letech konečně uhrál svoji vytouženou 1. VT.

1/ Pro čtenáře, kterým tvé jméno zřejmě nic neřekne: Jakub Bystroň, bývalý šachista, talentované dítě na šachy i jiné věci… Co bys doplnil? Byl jsi úspěšný i v jiných oblastech?

JB: Samochvála vždycky smrdí, tak tuhle otázku vezmu stručně. Po šachu jsem trochu přesedlal na matematiku a hlavně programování, v kostce: 2x mezi vítězi celostátního kola matematické olympiády kategorie Programování, dva roky v české „repre“ a dvě bronzové medaile (není to ale třetí místo) ze Středovropské a Mezinárodní olympiády v informatice (Peking 2000). A následoval pražský Matfyz, pár let na Akademii věd ČR.

2/ Pamatuješ na své šachové začátky?

JB: Rozhodně. Úplně první „začátek“ je asi taťkova kultovní magnetofonová nahrávka s mojí větou: „Dáma miluje svoji barvu.“ Otec mě k šachu přivedl ve 4 letech, vydržel a obcestoval se mnou de facto všechny turnaje až do puberty. Jsem mu za to nesmírně vděčný. Jinak konkrétně v 5 letech ještě ve školce si pamatuju kroužek Tvého bráchy (Zdeněk Zimniok), který už nevím, kde byl, ale pamatuju si, že mě tam mamka vodila. A pak hodiny a hodiny u pana Langa. Tam už to bylo naostro. Doteď si pamatuju jeho metafory o centru a aroma piva u nás v oddíle :-))

První větší turnaje asi pak v 6-7 letech a velký předěl bylo Mistrovství ještě Československa 1992, kde mě doteď bude mrzet remíza s Peťom Vavrákom na první desce v posledním kole. Nakonec čistě s „pudovou“ přípravou jsem byl pátý. A pak začal už pořádně trénovat.

3/ Vzpomínám na tvůj (relativní 🙂 ) úspěch na ME. Bylo to opravdu ME nebo snad MS? Kde se hrálo? V jakém roce? Jaký byl tvůj výsledek?

JB: Máš teda skvělou paměť, takové retro! Jojo, bylo to ME 1994 Baile Herculane v Rumunsku. Jeli jsme tam autobusem z Blavy společně s bratry Slováky, doteď si pamatuju, jak nám děckám po přejezdu rumunských hranic v autobuse pustili na rozptýlení Frankensteina nebo Draculu 🙂 Ale byl to zážitek.

Nakonec jsem dělil 7. – 13. místo s 5,5/9. A taky si pamatuju, že mnohem víc tam někteří bojovali i s jinými deskami než jen šachovými (konkrétně záchodovými). Jestli si pamatuju dobře, třeba takový Robert Cvek si to tam tenkrát vyloženě užil.

4/ Kdo ti mistrovství sponzoroval? Vzpomínám na našeho tehdejšího předsedu, že se pokoušel (nevím, s jakým výsledkem) získat peníze ne mistrovství od vedení našeho města. Kolik to stálo? Jak to tehdy bylo
(pokud jsi byl do věci zasvěcen)?

JB: Pokud myslíš Břetislava Pisze, tak určitě. Byl tenkrát často i u nás doma, byl velmi činný a aktivní. Ale pokud jde o tohle ME konkrétně, skoro bych si myslel, že se neplatilo tenkrát téměř nic a že drtivá většina nákladů šla za svazem. Vím, že jsme měli jedno repre soustředění před ME. Ale na konkrétní financování jsem byl moc mladý a cenu peněz poznal až později. Rodiče to stálo (nejen za mého osobního trenéra) ale určitě dost.
(LZ: Dětská paměť selhala . Předsedou tehdy byl Jiří Fait, ale angažoval se i Břeťa Pisz).

5/ Hraješ ještě šachy? Závodně asi ne, ale co třeba online?

JB: To si piš. Ale nic extra. Pudově blicám, kdysi dávno Playchess, teďka Lichess. S elem v blickách osciluju kolem 2300 s naprosto pudovým přístupem k zahájením 🙂 . Člověk to bere jako relax a občas nějakou tu taktiku ještě na stará kolena uvidí nebo častěji přehlídne.

6/ Neláká tě návrat k šachu i v reálu?

JB: Láká. Moc! Ale jsem perfekcionista a nerad bývám za úplného blbce. A bohužel momentálně mám 5-letého kluka a tak málo času, že na aspoň trochu poctivou přípravu není prostě čas. Ale určitě láká a jednou bych ten pocit, kdy Ti soupeř zastaví hodiny a podá ruku ještě chtěl zažít.

7/ Jaké je tvé povolání? Jsi v něm úspěšný?

JB: Úspěšnost dejme stranou, ale vystudoval jsem teda informatiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (prostě matfyz) a v půlce doktorátu jsem se na to vykašlal a založil malé, ale moje s.r.o. Momentálně děláme nějaké SW věci pro americké firmy na dálku.

8/ Nemrzí tě, že jsi šachu zanechal? (možné ne nastálo 🙂 )

JB: Jak asi plyne z odpovědi výše, mrzí. Ale láska ke hře a lidem kolem šachu zůstala a člověk už nepotřebuje honit tituly a ELO. Spíš mi chybí ta komunita stejně zapálených (postižených) lidí, atmosféra a vášeň.

9/ Pamatuješ se na nějaké hráče ze svého mládí? Kdo z nich to „někam“ šachově dotáhl?

JB: Pamatuju si dva. Každého jinak. A oba nejsou úplně neznámí. První je samozřejmě „Davídek“ (Navara), kterého si pamatuju nejvíc z našeho reprezentačního 3-týdenního soustředění spolu s ruskou repre v Litomyšli (tenkrát se do toho politika ještě nepletla). Davidovi tenkrát ještě nebylo ani 10 a všem už bylo jasné, že z něj bude jednou silný velmistr.

A druhý docela známý hráč právě z Rumunska je jistý Levon (Aronjan). Na tom ME byl tenkrát tuším druhý nebo třetí.

10/ Když se teď, ve „zralém věku“ podíváš na možnosti dnešních mladých a porovnáš je se svými možnostmi, je to určitě rozdíl. Jak bys zhodnotil možnosti šachového (nebo i profesního) růstu dnešní mládeže v porovnání se svými mladými lety?

JB: Když jsme jeli s tátou na první Mistrovství ČSFR tahal táta dva kufry. V jednom jsme měli oblečení a v druhém asi 50 kg knih, informátory apod. Podle mě už dneska nikdo z mladých netuší, co to bylo. Nebo jo? 🙂 Počítače a systematičnost přípravy podle mě změnila všechno. Jestli k lepšímu jako ajťák nevidím tak zřetelně, ale možnosti jsou určitě brutální. Tenkrát vše stálo na kvalitě trenéra. Tímto, jestli můžu, bych chtěl moc poděkovat tomu svému – panu Miturovi 🙂

11/ Co vše potřebuje v dnešní době mladý hráč, aby byl v šachu úspěšný (= rating 2650+)? Stačí jen talent a tvrdá práce nebo je třeba něco přidat?

JB: Když to vezmu podle sebe, tak já skončil s šachama přesně v momentě, kdy talent přestal stačit a začala jednotlivé hráče oddělovat i ta železná… ehm… zadek. Bez práce nejsou koláče. Platilo to kdysi, platí dnes dvojnásob.

12/ Sleduješ současné šachové dění?

JB: Určitě. Youtube a váš server! Mimochodem úžasné, kolik času a energie třeba Ty konkrétně serveru věnuješ. Tohle se mi na naší komunitě vždy líbilo, že to prostě lidi dělají srdcem a z lásky.

13/ Jak vidíš dnešní mladou šachovou generaci a její výkonnost?

JB: Na hodnocení konkrétních jmen nemám kvalifikaci. Z dálky vnímám jméno Václav Finěk a další. Přeju samozřejmě jen to nejlepší. Konkurence je tvrdá a uspěje, kdo se nenechá odradit a vydrží.

14/ Je podle tebe důležité mít kromě šachu i otevřená „zadní vrátka“ (tedy civilní povolání)?

JB: Obávám se, že ano. Talenti, jako je David, se rodí jednou za generaci. Na druhou stranu v dnešní youtubové době se i spousta relativně průměrnějších šachistů živí i tou show. Takže možností je hodně, ale bez vrátek to bude asi velmi těžké.

15/ Za naši interviewistku Kamču Steinovou se zeptám: Máš rád rajčata? 🙂

JB: Čerstvá, v omáčkách – jakékoliv. Ani s kečupem nemám problém! Zdravím Kamču! 🙂

16/ Nevím, zda sleduješ zpravy.sachy.cz, ale snad se aspoň teď podíváš. Poprosím o tvůj upřímný názor na stránky: dobré, nebo špatné???

JB: Sleduju. Viz poklona výše. Já myslím, že super, ještě by to chtělo přilákat více lidí.

17/ Pokud hraješ šachy online, prozradíš nám svůj online rating?

JB: Mrkni sem: https://lichess.org/swiss/M9YbbPbj
Nick „karviňok“ (jsem patriot), 7. místo, ELO cca 2325 a pořád to tak nějak osciluje. Bez tréninku.

18/ Šachová veřejnost je v otázce viny. či neviny jednoho amerického hráče (Niemann) ve svých názorech rozdělena. Nechci po tobě, aby ses vyjadřoval konkrétně k onomu hráči, ale domníváš se, že je v dnešní době podvádění v šachu lehkou, nebo nesnadnou záležitostí?

JB: Z mého laického pohledu bych řekl, že podvádění dneska musí být extrémně sofistikovanou záležitostí. O to více by zřejmě mělo být trestáno. K této kauze se ale raději nevyjadřuji. Necítím se pro to povolaný.

19/ Daly ti šachy něco do života?

JB: Schopnost soustředit se a ignorovat ruchy okolí. Ten pocit, kdy kolem tebe stojí 15 lidí, tobě (tenkrát) visí praporek a máš 2 minuty na 12 tahů, to prostě člověka zocelí.

20/ Zahrajeme si někdy partičku na lichessu? 🙂 😉

JB: Moc rád. Ale asi se budu stydět, až to s Tebou zase projedu jako před 30 lety v Orlové 🙂 Strašné, jak ten čas letí.

 

 

 

 

LZ: Děkuji za rozhovor a ať se ti daří! Snad se někdy potkáme i za šachovnicí .

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme