Prvovolič v Berlíně

Fischerovy šachy hraji již dlouho. Ještě bez rošád jako Shuffle Chess v dětství proti programu MChessPro, v roce 2003 na Mitropa Cupu s přáteli, roku 2007 s GM Shortem v Praze, v letech 2004 až 2017 v rámci Czech Openu v Pardubicích, dvakrát v německé Mohuči v rámci festivalu Chess Classic Mainz. Ten tehdy vedle openu zahrnoval i neoficiální mistrovství světa. Otevřeného turnaje se účastnilo mnoho špičkových hráčů i hráček. (A nejméně jednou i Zbyněk Hráček.) Festival ale skončil roku 2010 a nenašla se za něj náhrada. Turnaj v Pardubicích se koná dodnes, ale cenový fond se oproti dřívějším dobám snížil, což se odrazilo na účasti titulovaných hráčů.

V roce 2019 jsem se v zahraničním šachovém časopise z článku velmistra Děvjatkina dozvěděl, že se v Německu už poněkolikáté koná zajímavý turnaj ve Fischerových šachách, hraný během tří dní tempem pomalého rapid šachu. (To zní jako oxymóron, ale v dnešní zrychlené době máme i pomalý bleskový šach.) Domluvil jsem se s ředitelem na podmínkách účasti, zaplatil jsem startovní poplatek a dostal se na listinu. Ale pak přišel koronavirus. Peníze jsem zpět nenárokoval. Když se turnaj nekonal ani v roce 2021, na celou záležitost jsem zapomněl. Proto jsem byl překvapen, když mi FM Ulrich Zenker, hlavní organizátor soutěže, na podzim roku 2022 napsal, že se turnaj po dlouhé pauze bude konat koncem ledna 2023 v Berlíně.

 

Německá metropole je z Prahy dobře dostupná. Jelikož mne tou dobou nečekala žádná liga ani větší soutěž, rád jsem souhlasil s účastí. Ubytování i cestu jsem si musel zajistit sám, ale dostal jsem startovné ve výši 500 eur a možnost bojovat o lákavé finanční ceny v zajímavé disciplíně, která mne vždy bavila.

Pár týdnů před soutěží projevil zájem o účast i Harikrishna Pentala (dále Hari). Před turnajem jsme přes internet odehráli čtyři napínavé tréninkové partie, přičemž ta nejzajímavější je k vidění zde:

 

Volně z angličtiny přeložil JJ, původní komentář lze vidět na lichessu.

 

Nakonec jsme cestovali společně, ale bydleli na různých místech. On se ubytoval v blízkém hotelu, já v apartmánu nedaleko hracího sálu. Do Berlína jsme dorazili brzy, tak jsem se ještě vydal s voličským průkazem na české velvyslanectví, abych splnil svou občanskou nepovinnost. Jelikož jsem přišel jako první, odpověděl jsem i na pár otázek reportéra ČTK. Volím jen zhruba v polovině případů, na turnajích to obvykle dobře nejde. Voličský průkaz jsem využil poprvé. Rozhovor jsem nikde nenašel, ale na snímku u tohoto článku jsem zachycen i se svou typickou ledvinkou.

Při pohledu na frontu jsem pochopil, kdo to je prvovolič!
Turnaje se zúčastnilo deset velmistrů, pět mezinárodních mistrů a dvě mezinárodní mistryně (tedy WIM). Hrálo se tempem 25 minut na partii s přídavkem půl minuty na tah. Teoreticky tedy bylo času dost. V pátek večer se konala dvě kola, v sobotu přes den čtyři a v neděli zbývající tři. Vedle finančních cen v nejrůznějších kategoriích pořadatelé odměňovali i tři nejkreativnější soutěžící, přičemž kritériem bylo hodnocení ze strany jejich soupeřů. Všichni dostali po deseti žetonech, které měli rozdělit mezi své soupeře (a soupeřky) podle kreativity. Sice jsem kreativní hráč a ten nápad se mi líbí, ale mám pocit, že podobné hodnocení mohlo chvílemi mít nepříznivý vliv na kvalitu mé hry. Partiové ukázky snad osvětlí, co mám na mysli. Většinou se nemusím příliš snažit hrát kreativně.

Vzal jsem si s sebou oblek a šachovou kravatu, která se k Fischerovým šachům hodila. Figury na ní byly umístěny zdánlivě náhodně, ale ve skutečnosti jejich rozložení byl systém. Hledání harmonie v chaosu mne baví.

Obě večerní partie jsem vyhrál, ale druhá byla mimořádně napínavá:

 

 

Do apartmánu jsem se vrátil pozdě a byl jsem nepříjemně překvapen. Někdo z nově příchozích si zřejmě nesprávně vyložil zákaz kouření v pokoji, protože cigaretový dým byl cítit všude ve společných prostorách. Večer i v noci se mi hůře dýchalo, takže jsem spal málo. A jelikož dveře od společné koupelny s toaletou se nedaly zavřít tiše, asi jsem nebyl jediný.

Následujícího dne jsme odehráli čtyři partie. Dopoledne jsem odstartoval dobře, když jsem se dvěma velmistry uhrál bod a půl. Po obědě jsem dostal černé kameny s velmistrem Fridmanem. Ten byl nachlazený, tak po zahájení nabídl remízu. Já jsem ale měl velké ambice v turnaji i v soutěži kreativity, a proto jsem odmítl. To by nevadilo, ale při hledání šancí jsem spotřeboval mnoho času. Soupeř mne přehrál a po oboustranných nepřesnostech v komplikované střední hře nakonec zvítězil v koncovce.

Naštěstí se mi podařilo v závěru dne porazit známého komentátora:

 

Tentokrát jsem spal dobře, což bylo důležité. V neděli jsem nejprve hrál černými s velmistrem Orlovem. Přehrál jsem ho, ale v časové tísni jsem nevyužil svých šancí a soupeř vynalézavou hrou vyrovnal. Ještě dlouho jsem zkoušel vyhrát remízovou koncovku, ale podle očekávání se to nepodařilo. Partie trvala dost dlouho. Hari mi po ní správně poradil, že mám něco sníst a na chvilku si odpočinout. To jsem udělal a následující partii jsem po dramatickém průběhu vyhrál. S Harim. Byli jsme první dva nasazení a oba jsme předpokládali, že se v turnaji utkáme, ale v předposledním kole na čtvrté šachovnici to nebylo příjemné překvapení. Hariho turnaj nezastihl v nejlepší formě, byl nachlazený.

 

V turnaji nejlépe odstartoval mladý německý velmistr Dmitrij Kollars, když vyhrál úvodních pět partií. A dokonce na chvíli i šestou, ale tam rozhodčí následně uznali oprávněnost reklamace remízy, kterou jeho soupeř učinil v průběhu hry. Dmitrij posledního dne nebyl ve formě. Navíc měl trochu smůlu, když dostal černé kameny v nejméně příjemné počáteční pozici ze všech devíti kol. Velmistr Fridman ho porazil a zaslouženě se dostal do vedení. Asi i s ohledem na zdravotní indispozici ale rychle zremizoval poslední dvě partie. V osmém kole se na něj dotáhl Jevgenij Postny, zatímco Dmitrij Kollars opět prohrál. V závěrečném kole oba vedoucí hráči rychle zremizovali, čímž si zajistili medaile. Dostihnout jsem je mohl jen já, ale los Kollars – Navara příliš nepotěšil mne ani soupeře. V bojovné partii jsem získal iniciativu i časový náskok a tyto dvě výhody jsem nakonec proměnil v celý bod, čímž jsem se dotáhl na sedm bodů. Pan Buchholz asi nemá rád rychlé remízy nebo nachlazené lidi, protože velmistr Fridman překvapivě skončil až třetí, přestože jako jediný hrál s oběma zbývajícími medailisty. Turnaj vyhrál Jevgenij Postny, já jsem skončil druhý. O půl bodu za medailisty skončili velmistři Čatalbašev, Azarov a Orlov, jakožto i FM Reichmann. Hari skončil se šesti body osmý, příště bude lépe. Nejúspěšnější ženou se s 5,5 body stala Inna Agrest, o půl bodu zpět skončila Annmarie Mütsch. Jelikož turnaj skončil v neděli, ceny se při rovnosti bodů nedělily. Naštěstí turnaj neskončil ve čtvrtek ani v pátek…

Soutěž „kreativců“ jsem vyhrál s jednatřiceti žetony, druhý jich získal dvacet čtyři a třetí dvacet jedna. (V obou případech se jednalo o hráče bez mezinárodních titulů, což ukazuje, že šanci neměli pouze favorité.) Mohl jsem si vybrat mezi šachovými programy Deep Fritz a Komodo Dragon a mimo to si ještě vzít jednu ze tří knížek. Připadá mi logické, že si Na-va-ra odnese va-ra-na. Nakonec jsem si odnesl jak Komodo, tak „Fritze“.

Turnaj se po organizační stránce vydařil. Doufám, že podobně úspěšně proběhne i příští ročník. Tentokrát snad bez voleb. Já jsem koncem ledna měl na výběr mezi dvěma soutěžemi. Jsem přesvědčen, že jsem zvolil správně!

Odkazy:
Výsledky turnaje na chess-results
Fotografie z turnaje v článku berlínského šachového svazu

Líbí se Vám tento článek? Sdílejte ho pomocí tlačítek níže. Děkujeme