Zdravý rozum
Na webu ŠSČR byla zveřejněna informace k soutěžím družstev, která byla elektronicky zaslána i předsedům klubů (oddílů). Potvrdilo se to, co jsem (nejen já) předpokládal, tedy že podmínky „očkování-postcovid-test“ platí i pro šachisty 🙂
Nic zvláštního a také nic strašného. Přesto se o těchto podmínkách v klubech živě diskutuje. Kupodivu jsou šachisté stejní jako většina česko-moravsko-slezského lidu. Dělí se na „očko“ a neočko“, tedy očkované a neočkované, testované, netestované a možná se dělí i na jiné skupiny.
Nehodlám tu posuzovat zda vakcinace ano či ne, zda jsou účinné protilátky a jiné „hlouposti“, na nichž se neshodnou ani odborníci, protože ti jsou rozděleni úplně stejně jako zbytek obyvatel ČR.
U šachistů mě však zaráží převaha emocí nad rozumem.
Stát požaduje test, potvrzení o očkování nebo o prodělání Covidu. Stát (ministerští úředníci) se směje a my se zbytečně hádáme.
V oné svazové informaci je jeden odstavec, který tu překopírovávám :
„….Zároveň chci v této souvislosti apelovat na zdravý rozum při řešení případných nenadálých situací. Na jedné straně všichni podmínku ONT splníme, přičemž zde můžu osobně doporučit očkování, na druhé straně nemá smysl vyhrocovat situaci, pokud si někdo zapomene „papír“. Myslím, že se nám zdravý přístup během léta v šachovém prostředí výborně dařil, a turnaje probíhaly bez komplikací, za což Vám děkuji. ….“
S výše napsaným bezezbytku souhlasím, ale už jsem slyšel pohoršené názory, že to je snad vtip (?!). Není to vtip, je to rozumné a logické zhodnocení situace.
Ono celé to testování je možná dobré k odhalení jednotlivých nakažených osob, je dobré pro statistiky, ale ve smyslu ochrany zdraví je asi k ničemu.
Představme si, že se někdo otestuje PCR testem, který platí sedm dní.
Kolik nakažených osob může za sedm dní negativně testovaný člověk potkat? Stovky? Tisíce? Kdo ví, ale rozhodně je šance na setkání s „coviďákem“ dost solidní. A takový člověk má v ruce potvrzení o negativitě na Covid a vesele si sedm dnů užívá „bezinfekčnosti“ .
Je to prostě úlet, který se zdravím nemá nic moc společného. Mělo by to smysl, kdyby se po negativním testu dotyčný jedinec někam na sedm dní „zašil“ a s nikým se nestýkal.
Překvapují mě názory, podávané vždy s patřičným patosem a mírně hystericky, že „co když někdo někoho nakazí Covidem při šachu?“, nebo že „co když někdo (nedejbože) kvůli tomu umře?“.
Nemohu se zbavit dojmu, že mnozí hledají problém tam, kde není a dělají vše proto, aby se nehrálo. Pokud je někdo očkovaný a dbá o své zdraví, pak se asi nákazy bát moc nemusí. Pokud někdo očkovaný není, pak se asi o své zdraví nebojí a také nemá důvod odmítat hru z obavy před nemocí.
Každý má možnost si vybrat.
Neřešme hloupá potvrzení a raději uvažujme: Covid mohou přenášet všichni, očkovaní i neočkovaní, testovaní i netestovaní.
Odmítat hrát kvůli chybějícímu papíru, zapomenutému dokladu o očkování nebo jiné věci je podle mě alibismus (nebo kverulanství?), který nemá nic společného se strachem o zdraví.
Chápu to tak, že apel předsedy na zdravý rozum se týká řešení nenadálých situací (neočekávaných, nepředvidatelných) těch, které např. nebudou zmíněny nebo nebudou zcela jasné a podobně, ani v mimořadném opatření ministerstva zdravotnictví ani v metodickém pokynu k soutěžím. Jinak předseda píše jasně, že momentálně podmínky ONT platí pro všechny účastníky šachových zápasů družstev.
Ne, Petře. Předseda tím chtěl říct, že máme používat zdravý rozum .
Když jedeš na zápas a zapomeneš si doma psací potřeby, někdo ti je půjčí. Když zapomeneš doklad o očkování, nepůjčí ti ho nikdo. Tím chtěl zřejmě autor říci, že toto by u rozumných lidí nemusel být důvod k prohře.
Ale sám jsem zvědavý, jak to bude v praxi fungovat .
Certifikát o očkování může mít kapitán od všech na celou sezónu u sebe, můžeš ho mít v mobilu vyfocený nebo v aplikaci, když jedete v autě na zápas, vzájemně se můžete zkontrolovat, při domacích zápasech si pro něho můžeš skočit domů, atd. 🙂 Každý vidí covid jinak a věřit, že se 16 nebo 32 hráčů na zápase domluví, je naivní, navíc rozhodčí by k zápasu tohoto hráče pustit vlastně asi ani nesměl.
Ne všichni jsou očkováni. Ale s tím, co jsi napsal, mě napadla jiná věc . Certifikáty bývají v mobilech.
Spousta lidí si při hraní šachu mobily pro jistotu raději nechává doma (nechtěné zvonění atp.), navíc by v hrací místnosti neměla být žádná elektronická zařízení.
Pak tady máme podobné „typy“, jako jsem já.
Dej mi do ruky papír a za minutu ho nemám . I když… ne vždy je to tak. Už se mi stalo (cca 3x), že jsem do nějakého odpadkového koše cestou domů odhodil klíče od vchodu i bytu a zmuchlaný papír zastrčil místo nich do kapsy .
Za sebe mohu říct, že jako kapitán nehodlám nikoho kontrolovat. Věřím ve zdravý rozum a že nikdo nemocný nepojede na zápas.
Navíc si myslím, že certifikát o čemkoli (očkování, testování) není žádnou zárukou „zdravého člověka“.
Jediné řešení by bylo testování přímo před zápasem .
Mimochodem mě teď napadlo .
Člověk, který se netestuje, se „nikam“ nedostane a má tedy omezený okruh možných nakažlivých lidí, prostě sedí na zadku doma.
Člověk, který se jednou za sedm dní testuje, chodí na koncerty, diskotéky, do hospod, posiloven atd. Navíc se může cítit bezpečně a nedbat příliš důsledně na různá opatření (proč dodržovat rozestupy, roušky a pod., když máme všichni „tady“ negativní test ?).
Tím chci říct, že člověk s šest dní starým papírem (negativní PCR test) může být v mých očích mnohem nebezpečnější než člověk bez papíru . A taky je.
Pokud budou v době soutěží družstev stále platná stávající opatření, tak se obávám, že konfliktním situacím se asi nevyhneme. Doufám, že od svazu dostaneme zavčasu informaci, kdo a jak bude kontrolovat dodržování opatření. Nevím jak u Vás, ale u nás v Libereckém kraji máme na jedné straně mezi šachisty několik radikálních odpůrců očkování a k testování je asi také nikdo nedonutí, a na druhé straně minimálně jednoho fanatického fanouška respirátorů, který sám šachy hraje, ale zároveň píše na ŠSČR a na MZ dopisy, ve kterých se dožaduje zakázání šachových soutěží, jakožto smrtelně nebezpečné aktivity v době covidové. Rozdělena je celá společnost, šachisté bohužel nejsou vyjímkou.
Právě proto apeluji (stejně jako předseda ŠSČR) na zdravý rozum. Je-li někdo očkován, nemá se (teoreticky) čeho bát. Pokud je neočkován, je jeho problém, že nevyužil příležitosti, takže si nemá nač stěžovat.
A když někdo považuje šachy nebo kontakt s lidmi za rizikovou aktivitu, pak je to prostě pošuk .
To bychom nemohli chodit ani do práce.
Využil jsem příležitosti zachovat si zdravý rozum, proto jsem se očkovat nenechal.
Osobně proti očkování nic nemám a myslím si, že člověka ochrání, takže pokud má (nebo by mohl mít) někdo problémy, měl by se nechat očkovat.
Vadí mi jiná věc.
Uměle vytvořená hranice mezi lidmi. Lidé, kteří se nechali naočkovat, upřímně věřili, že je to tečka za koronavirem. Nestalo se a teď je jim „nenápadně“ podsouváno, že tu tečku nelze udělat, protože prý jsou tady jiní lidé, kvůli nimž nelze tu tečku udělat, což samozřejmě není pravda.
Vadí mi ta průhledná manipulace.