Triumf silnějšího střelce
Hans Müller (1896 – 1971) rakouský šachista, teoretik a autor mnoha knih, všestranný sportovec. V roce 1921 zahájil svou kariéru jako hráč. O rok později se stal rakouským mistrem. V letech 1930 až 1940 prokazoval dobré turnajové úspěchy. Reprezentoval Rakousko na šachových olympiádách v letech 1928, 1930, 1933, 1935 a 1950 a také na neoficiální šachové olympiádě v roce 1936. V roce 1933 dosáhl třetího nejlepšího individuálního výsledku na čtvrté desce. V 1950 mu byl udělen od FIDE titul mezinárodní mistr.
Svého nejlepšího historického hodnocení ELO dosáhl v listopadu 1940. Bylo to 2588. Úspěšný byl i v korespondenčním šachu: v národním mistrovství Mezinárodní federace korespondenčního šachu IFSB v roce 1932 zvítězil před Eduardem Dyckhoffem a Erichem Eliskasesem.
Müller psal články pro různé šachové noviny. Byl redaktorem nedělního šachového koutku v Reichspost (ukázku najdete v závěru). Napsal také řadu šachových knih, které mají mezinárodní význam (Praktische Eröffnungsstrategie /vyšlo 1937/, Botwinnik lehrt Schach /1949/, Lerne kombinieren /1953/, Das Zentrum in der Schachpartie /1963/, Vom Element zur Planung /1970/). Při psaní využíval svou velkou sbírku šachových partií a analýz.
Byl také všestranný sportovec hrál tenis a aktivně se věnoval lyžování. Ve slalomu vyhrál 1. cenu sportovního svazu policie. Dále dobře šermoval a vynikal i ve střelbě z armádního kulometu.
Jako ukázky jeho tvorby jsem vybral dvě partie z šachových rubrik novin Reichpost a Volkszeitung. V první hrál zajímavou variantu sicilské obrany, populární i v dnešních dnech a ve druhé, ze zápasu měst, porazil někdejšího kandidáta mistrovství světa. Partie dostala charakteristiku Triumf silnějšího střelce.
Vídeň, 1927
Vídeň – Mannheim, 1939
Partie ke stažení.