Přesnost
Není to tak dávno, co skončil festival TATA Steel Chess Tournament. Kromě jiných mě zaujala partie Nodirbeka Abdusattorova a mistryně světa Wenjun Ju. Nikoli proto, že by to byl nějaký super skvost, ale kvůli tahu 24. Da2, který mi nedá spát 🙂 .
Při sledování a následném krátkém rozboru se mi zdál být tah 24. Da2 logickým pokračováním oběti bílého.
Pro jistotu onu partii připomenu.
Jen na okraj uvedu, že tah 24. Da2 hodnotí Stockfish 16 při rychlé analýze číslem (přibližně) -0.50, tedy jako „výhodu“ poloviny pěšce pro černého. Za nejlepší považuje „plechová palice“ tah 24. dxe4, po němž má mít (a asi opravdu má) bílý malou výhodu (cca +0.70). Nechci tady zpochybňovat hodnocení tahu 24. dxe4, ale nemyslím si ani, že je tah 24. Da2 až tak „špatný“ , jak se mi snaží „namluvit“ Stockfish.
Ve skutečnosti jsou podle mě oba tahy zhruba rovnocenné, ale stejně jako Abdusattorov bych dal přednost tahu Da2.
Důvod je prostý: je to pokračování útoku po otevřené diagonále a2-g8. To, že motor vidí správnou obranu, v praxi nic neznamená.
A navíc…
Je Stockfish (nebo jiný šachový motor) opravdu tak neomylný?
Z našeho pohledu to tak (zatím) vypadá, ale skutečnost může být zcela jiná. Kdyby byly motory tak neomylné, znali bychom už konečný výsledek šachové partie .
Jenže tak to vidím já, někdo jiný, a při sledování komentářů u online přenosu to často vidím, to může vidět jinak.
Fascinuje mě, jak mnozí lidé absolutně věří analýzám šachových motorů. Tím nechci říct, že ty analýzy jsou chybné, naopak. Souhlasím s tím, že motory už počítají dále a lépe než lidé, souhlasím i s tím, že jejich hodnocení pozic mohou být přesnější než lidská hodnocení, ale vadí mi ona „slepá důvěra“ ve schopnosti motorů.
Někteří lidé se podívají na partii velmistrů a porovnají to s hodnocením motoru. Ve výsledku pak konstatují, že to velmistři hráli slabě.
Důvod?
Vždyť přece nehráli nejlepší tahy podle motoru .
Podíváme-li se, jak na webu lichess.org hodnotí hru Abdusattorova a Ju Stockfish, zjistíme, že i když měl Abdusattorov po celou partii převahu, hrál s přesností „jen“ 96 %. Ju na tom je ještě hůře, přesnost 90 % . Přitom jediné chyby nebo nepřesnosti se Nodirbek „dopustil“, když zahrál 24. Da2.
Screenshot z webu lichess.org:
Počítače (tedy nejen šachové motory) nás nutí vidět svět jinak. Místo, abychom donutili počítače pracovat pro nás, přizpůsobujeme se jejich „myšlení“ .
Vezměme si třeba nějakou pozici, v níž můžete získat rozhodující materiální převahu nebo dát několikatahový mat. Jaký je rozdíl, jestli v následující pozici zahraji 1. Sxa6, 1. Sxg8 nebo 1. Se6+ ?
Pro člověka žádný, pro stroj obrovský. Přesněji, u člověka bude záležet na okolnostech, za nichž se ona pozice vyskytla.
Spočítat třítahový mat by neměl být pro nikoho problém , ale vsadil bych se, že když budete mít na hodinách dvě vteřiny, skoro automaticky vezmete některou z věží (zřejmě právě tu, která bude blíže hodinám ) . To ovšem jen za předpokladu, že bude hrát partii s přídavkem. Pokud to bude partie bez přídavku, tak je mat lepší volbou.
Prostě všechny tři tahy jsou správné.
Až budete příště sledovat nějaký online přenos nebo si budete jen přehrávat nějakou pěknou partii, zkuste, když už musíte, používat šachový motor jen pro ověření vlastních myšlenek, nenechte si vnutit jeho „pohled“ .
Přesnost (v šachu) je jen porovnání shody tahů hráče s tahy navrhovanými počítačem. Není to žádné vyjádření pochopení hry.
Když už jsem tu zmínil pěknou partii, tak jedna taková se povedla Dubovovi při online turnaji Champions Chess Tour Chessable Masters. Podle serveru chess.com hrál Dubov s přesností 97.8 %. Oběť pěšce, pak figury a nakonec neodrazitelný matový útok.
Nevím už kde to bylo, ale v nějaké knížce jsem četl, že často není nejlepší ten objektivně nejsilnější tah, ale ten, který je soupeři nejvíc nepříjemný…možná mi to někdo z těch výrazně lepších hráčů než jsem já, potvrdí…
Hráči můžou využívat různé přístupy. Určitě jeden z nich je hrát nepříjemné tahy.
Já třeba díky těmto počítačovým analýzám přišel na poměrně obstojnou strategii proti slabším hráčům. Nutno podotknout, že s hráči 2400+ tato strategie tolik neobstojí.
Statisticky, existuje silná korelace mezi přesností hry v setinách pěšce a síle soupeře. Pokud teda vím, že můj soupeř nehraje jako PC, tak bude mít pěšcovou ztrátu (nějakou). A blbě řečeno, ono často stačí hrát přirozené tahy, které mají nízkou pěšcovou ztrátu. To, že budu hrát o 10 setinpěšce průměrně lepší tahy, tak mi zaručí po 10. tahu od konce zahájení zisk pěšce a 30 tahů od konce zahájení vyhranou pozici.
Většinou se na internetu uvádí, že běžní kluboví hráči mívají ztrátu 30-60 setinpěšce, velmistři cca 15-25 a top hráči v top formě se dostávají i pod 10. Bylo by zajímavé ty statistiky rozšířit i o nějaké rozptyly a podobně, ale asi na to nemám dostatečný čas, programovací schopnosti a hardware abych tu analýzu dotáhl dál.
Ono u přesnosti je více aspektů. Mohou ji zvyšovat například: jednoduchá pozice (v tupě remízové koncovce nestejných střelců je skoro každý tah stejně dobrý), jednoduchý nebo typický plán, znalost teorie zahájení i vznikajících pozic, soupeřovo pozdní vzdání v beznadějné pozici… A samozřejmě hráčova/hráččina dlouhodobá úroveň a aktuální forma atd.
V posledním kole Titled Tuesday z 30. ledna jsem v posledním kole odehrál partii s přesností téměř 99 procent. Přitom to byla typická pozice s izolovaným pěšcem, tam jsem provedl dobře známý výměnný manévr, pár logických výměn, přešel do klidné vyrovnané koncovky, tentokrát nepřehlédl žádnou vidličku a v klidu všechno vyměnil. Vlastní hlavou. Takových partií se tam v posledních kolech na předních šachovnicích hrálo několik, samy o sobě nejsou nijak mimořádné. V minulém týdnu jsem v Titled Tuesday v sedmi partiích z jedenácti měl přesnost přes 90 procent, přesto jsem reálně mohl skončit na 6/11. (Dvakrát jsem v dramatických partiích překročil čas, naproti tomu v posledním kole jsem vyhrál prohranou pozici.) V prvním kole mne mladý mistr FIDE porazil s přesností 98 procent, ale nemám žádný důvod ho podezírat – v turnaji hrál normálně, pozice byla jednoduchá, nevytvořil jsem mu problémy a zahodil jsem partii nenápadnou hrubkou.
Přesnost samozřejmě o něčem vypovídá, ale je to jednorozměrný a dost zkreslený údaj.
Naprostý souhlas. Přesnost je jen orientační údaj. Záleží na pozici. Kdejaký „čučkař“ může v jednoduché (nebo jasné)pozici dosáhnout přesnosti přes 90 %.
I v „džungli“…
Viz např. partie z posledního kola KP:
https://lichess.org/445zFCe9/black#72
Přesnost u obou hráčů: 97% a určitě ani jeden nepodváděl 🙂 .
Tak jasně, o tom to je, umět soupeři nabídnout problémy. A způsoby jsou různé. Buď složitá pozice, nebo naopak jednoduchá a v ní past sebeuspokojení. Svého času jsem měl ve výměnné francouzské skóre se slabšími hráči tuším +5=1-0… Jeden můj známý je zase slabšími tahy provokuje k tomu, aby hráli na výhru. Občas se to nepovede a pak dostane těžce napráskáno on sám, ale celkově je ten přístup docela úspěšný.
Ano, to je stoprocentní pravda. Má to však jeden háček 🙂 . Jak poznat, který tah je soupeři nejvíc nepříjemný? 😉
No, pane Zimnioku, to hráč mé síly (slabosti) pochopitelně nepozná, zejména tehdy, když se soupeřem ještě nehrál a nezná ho. Prostě hraju jak umím nebo spíš jak to neumím. Ale božínku, v mých skoro 65 letech ze mě už kdovíjaký šachista nebude, hraju jen pro radost, žádné velké cíle si nestanovuju a když náhodou mám svůj den a podaří se mi vyhrát, uznávám, dost často musí soupeř svou chybou mi pomoct, ale tak i na chyby se přece hraje, tak je pro mě hned den hezčí.
Omlouvám se, zapomněl jsem se přihlásit.
V pohodě 🙂 , to pozná jen málokdo 😉
Ten kreslený vtip je výborný!
Počítačová měření přesnosti je třeba brát s rezervou. Třeba Caro-Kann není až tak pochybný, některé „nepřesnosti“ nebo „chyby“ ve zcela vyhraných pozicích jimi nejsou a některé (téměř) bezchybné partie jsou ve skutečnosti nudnými remízami. Naopak nad bojovně hranými ostrými partiemi počítače často „brblají“.