Věžovka

Věžovky nejsou jednoduché a často v nich chybují i ti nejsilnější. Hned na začátku prozradím, že řeč bude o věžové koncovce se stejným množstvím pěšců na jednom křídle a přebývajícím (a volným) pěšcem na křídle opačném.

Těsně před koncem minulého roku, 29.12.2020, jsem v jednom článku, kde jsem stručně komentoval partie online turnaje Airthings, napsal ke koncovce partie Griščuk – Vachier-Lagrave doslovně toto:

V praxi prý silnější strana vyhrává jen 20% těchto pozic (starý údaj z roku 1990). Nedíval jsem se na to nijak podrobně, ale řekl bych, že Griščuk to hrál trochu šablonovitě a ustrašeně. Nelíbil se mi jeho tah 36.Kg2. „Normální“ pošuk (mluvím o sobě  :mrknuti: ) by asi šel 36.Ke4.

Pro připomenutí uvádím závěr oné partie.

 

Na základě toho článku a mého komentáře se mi ozval přítel z Bohumína, Tomáš Šrámek, s návrhem zkusit si takovou koncovku zahrát bez omezení času na přemýšlení a s použitím všech možných prostředků  :usmev: , tedy knih, databází, pomocí třetích (a dalších) osob nebo šachových programů.

Nabídku k této konzultační partii jsem přijal, ač jsem líný lenoch, který i korespondenční partie hrává naslepo  :smich: (je docela dobře možné, že jsem jediný hráč na světě, který v éře výkonných počítačů v korespondenční partii dvoutahově nastavil dámu a nebylo to nesprávným zapsáním tahu, ale přehlédnutím). Přesto jsem byl odhodlán partii za slabší stranu zremízovat a donutil jsem se nejen používat Stockfishe 11 (abych nenastavil věž  :usmev: ) , ale dokonce jsem si osvěžil paměť a nalistoval si onu věžovku v knize Levenfiše a Smyslova „Teorie věžových koncovek“.

Tomáš Šrámek navrhl pokračovat v pozici po 35.Kg2 z partie Lerner-Dorfman (1-0), kterou zde uvádím celou.

Tomáš Šrámek se svým nesmrtelným talismanem – tučňákem s kývací hlavou 🙂

 

 

Pro začátek tři obrázky:

Smyslov a Levenfiš
Lerner-Dorfman
Griščuk-MVL

 

 

 

 

 

 

Prakticky shodné pozice, které se (zatím) mírně liší jen v postavení jednotlivých kamenů. Podstatné je, že ve všech třech pozicích je věž slabší strany umístěna výhodně za pěšcem a věž silnější strany pod ním.

Jak prohrál Griščuk, jsme viděli. Jak hraji já, uvidíme. A co na pozici říkají autority Smyslov a Levenfiš?

Pozici najdete v jejich knize na straně 159 a pod diagramem č.329 stojí jediné slovo: “ Ничья „.  V překladu remíza.

Překládám (volně) část textu:

Bílý může mít dva strategické plány.

První-postoupit pěšcem na a7, po čemž bude černá věž svázána s pěšcem a7, pak postavit pěšce tak, aby zabránili průniku černého krále, a následně pochodovat bílým králem k poli b7. Tento plán je účinný jen v případě, že jsou černí pěšci na královském křídle izolováni. … V naší pozici, až bude bílý král na b6 nebo b7, jej bude černá věž zezadu šachovat a pak znovu napadat pa7.

Druhý plán bílého-dojít pěšcem jen na a6, aby se bílý král mohl později v případě nutnosti schovat na a7. Pak se bude moci zapojit do hry bílá věž, s jejíž pomocí dojde pěšec do dámy. Za tu dobu však černý stihne zlikvidovat jednoho nebo dva bílé pěšce na královském křídle.

Hra se může vyvíjet přibližně takto:

 

 

Tolik „kapacity“, které to vidí z dnešního úhlu pohledu na můj vkus celkem jednoduše  :usmev: . Mimochodem, nijak jsem stručnou analýzu Levenfiše a Smyslova nepitval, ale v souladu s tím, co oba pánové napsali, mi přijde logičtější zahrát 3.Ke3 s dalším f3 (…postavit pěšce tak, aby zabránili průniku…).

 

 

 

Na vlastní kůži jsem se přesvědčil, že to, za co jsem „kritizoval“ Griščuka, není zrovna snadná cesta k remíze  :usmev: . Ale je docela dobře možné, že jsem přehlédl nějakou zdánlivě nepodstatnou maličkost (třeba postavení kamenů).
Můj soupeř a sparringpartner má svůj názor.
Tomáš Šrámek se domnívá, že černý chyboval ve 40.tahu (40. … Va3+?) a měl hrát 40. … Va4.
Možná má pravdu.

 

5 3 hlasů
Hodnocení článku
Upozorňování
Upozornit na
guest
6 komentářů
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Zdenek Cekal

Pan Dvorecký ve stejnojmenné učebnici koncovek na str. 190-191 uvádí ilustrativní příklad „jak na to.“
 
Existují tři metody ke zlomení odporu černého…Jeden ze tří možných postupů:
„Občas může být postouplý pěšec silnější strany vyměněn za několik soupeřových pěšců na opačném křídle, což vede k vyhrané věžové koncovce s pěšci na stejné straně.“
 


 

Jan Jílek

Díky, jemně jsem komentář upravil (číslování tahů) a odstranil jsem odkaz. Kdo chce, ať třeba hledá na netu, ale ne zde, prosím  :usmev:

Zdenek Cekal

Off topic
Stále mám problémy ve Fritz 17 s posloupností „hlavní varianta“ koment „vedlejší varianta“ koment „druhá vedlejší varinta“ koment….domnívám se, že nejoptimálnější způsob jak težkosti obejít, je nejprve natahat hlavní variantu, následně vedlejší a textem opatřit na úplný závěr…

David Navara

Tou koncovkou se dost detailně zabýval pan Dvoreckij, já se pokusím o stručné shrnutí.

  1. Černý nemá pouštět krále na f3, pokud nemusí.
  2. Když to nestihne, aspoň by měl bílému králi ztížit cestu dopředu, někdy například věží z a4.
  3. Pasivní obrana z partie nestačí, proto je většinou dobrý postup g6-g5 s dobráním králem nebo pěšcem z f6. Zejména ve druhém případě je třeba si dát pozor na to, aby po Va8, a7 černému neutekl pěšec „a“, případně „f“ (po f2-f4-f5-f6+, kdy na Kf7 může přijít Va8-h8 Vxa7 Vh8-h7+ se ziskem věže).
  4. Měla by to být remíza, ale černý musí být opatrný a o dané koncovce dost vědět, je tam řada jemností.
Remcik z Banika

To je zase prasárnička … už aby byly 11kamenače, těch se ale nedožijem 🙂 Každopádně, tady mám jasno, za silnější stranu bych to v tom lepším případě zremizoval a za slabší určitě prohrál 🙂

6
0
Zajímá nás co si myslíte, směle komentujte.x
()
x