Maty ministerského rady
V roce 1928 se koná v Ženevě Mezinárodní konference práce. V Československé delegaci je i ministerský rada JUDr. Emil Palkoska, držitel rytířského řádu Čestné legie za zásluhy o zemědělství, který mu byl udělen v roce 1924 francouzskou vládou.
Již od mládí Emil Palkoska řešil a skládal šachové úlohy. Stal se velmi slavným a úspěšným problémistou, byl známý v šachových rubrikách všech světových novin a šachových periodik. Napsal dvě odborné publikace Schachprobleme Weiss: Dame und ein Läufer (s A. C. Whitem, 1911) a Idea a ekonomie v šachové úloze (dva díly, 1928 a 1947).
Prvotinu uveřejnil v roce 1888, a pak složil více než 1500 skladeb, hlavně trojtažek. Patřil k našim nejvýznamnějším šachovým skladatelům. Byl zakladatelem směru, kde je důležitou složkou obsahu úlohy strategie nebo logická kombinace. V Albech FIDE získal 18 bodů, ve skladatelských soutěžích pak na 200 vyznamenání, z toho asi 35 prvních a 85 dalších cen. V letech 1907 – 1954 byl členem pražského kroužku kompozičního šachu, který se jmenoval Fakulta a který později i vedl. V Národní politice 1907 – 1945 a v Lidové demokracii 1946 – 1955 vedl šachovou hlídku.
Z jeho bohaté tvorby přináším dvě úlohy a několik výstřižků z dobového tisku.
Zlatá Praha, 1888
Mat 3. tahem
Skakbladet I. cena, 1907
Mat 3. tahem
Každé začátky jsou v šachové skladbě velmi perné. Výstřižek ze Zlaté Prahy (16. 3. 1888) ukazuje, že i tak slavný skladatel měl se svou první skladbou potíže. Skoro o půl roku později (24. 8.) už ale zaznamenal první úspěch. Jedna z jeho velmi úspěšných skladeb (viz výše) pak byla uveřejněna v dánském časopise Skakbladet 1907 (konkrétně v čísle 12 na str. 71) a získala 1. cenu. Později byla uveřejněna také v úvodní šachové rubrice v novinách Národní politika 7. 7. 1907, kterou vedl Palkoska až do roku 1945!
Následují slíbené dobové výstřižky:
Ve druhém čísle rubriky v Národní politice z 14. 7. 1907 mě zaujala vynikající skladba ruského autora A. V. Galického.
Šachm. obozrenie, 1893
Mat 3. tahem
Úlohy ke stažení jsou na této lince.
Možná zaslouží zmínku jeho tvůrčí spory s Miroslavem Havlem, které pokračovaly po jejich obou celé životy. Kniha Idea a ekonomie v šachové úloze je jen jedna, vydání z roku 1947 je doplněním originálu z roku 1928. O obou psal velmi poutavě ing. Ilja Mikan ve své Galerii čs. skladatelů. To jen na okraj…
proc?
Nevím zda p. Kalendovský odpoví, tak alespoň to napovím. Mnoho materiálů o sporech dvou problémových směru uvádí na svém webu pan Kotěšovec. Třeba zde je odstavec o Palkoskovi (NP = Národní politika):
Recenze jeho knih zabírají nemalou část rubrik v NP. Celkový dojem kazí pouze tehdejší osobní spory dvou skupin významných českých problemistů, z nichž jedna skupina se soustředila právě kolem Emila Palkosky (a patřili sem zejména Chocholouš, Traxler a Kotrč), druhá kolem Miroslava Havla (ke které patřili zejména Dedrle, Štefanydes a Mach). Jádrem sporu bylo nejprve používání bílých pěšců. Jejich vzájemné osočování (později zejména z plagiátorství) nemělo vůbec zaplňovat prostory rubrik a mohlo i některé věci neznalé čtenáře znechutit. Když to trochu zlehčím, určitou paralelu vidím v československých časopisech zejména v padesátých letech 20. století. Když si v nich odmyslíme jednu (většinou úvodní) stranu plnou komunistických blábolů, vidíme s odstupem let, že zbytek časopisu býval po odborné stránce i tehdy kvalitní. V Národní politice, když si odmyslíme „Galerii předků“, tak je to skvělá rubrika.
Na stránkách http://www.kotesovec.cz/ naleznete mnoho pramenů a odkazů. Jinak díky za reakci.
dekuji 🙂
Jak se bílí pěšci navzájem osočovali z plagiátorství?
Jejda, ano máte pravdu! Pěšci! Ale bohužel se osočovali králové
problémového šachu a dosti ostře a vlastně celý život až do 50. let.
Díky za reakci!
Hmm, kniha je jen jedna, ale i sám Palkoska píše v názvu z roku 1947: Díl I. 1888-1927 a na závěr knihy Obsah II. dílu.
To jsem zřejmě přehlédl, omlouvám se!